Cenová elasticita poptávky (PED)

Cenová elasticita poptávky Definice

Cenová elasticita poptávky (PED) je definována jako reakce poptávaného množství na změnu ceny. Poptávka po výrobku může být elastická nebo neelastická v závislosti na míře změny poptávky vzhledem ke změně ceny.

Co znamená cenová elasticita

Cenová elasticita poptávky je definována jako míra, s jakou poptávka roste nebo klesá při změně ceny. Poptávka po určitém výrobku může být elastická nebo neelastická v závislosti na tom, jak rychle reaguje poptávka po tomto výrobku na změnu jeho ceny.

Poptávka je prý elastická, když je změna poptávky úměrně větší než změna ceny. Jinými slovy, poptávka je elastická, když se poptávka výrazně mění při menších změnách ceny. Naopak poptávka je neelastická, když je změna poptávky úměrně menší než rozdíl v ceně.

Cenová elasticita poptávky je také sklon poptávkové křivky. Sklon můžeme vypočítat jako „vzestup nad běh“. Čím je sklon poptávkové křivky strmější, tím se poptávka mění rychleji, což představuje vyšší elasticitu. Naopak zplošťování křivky způsobuje, že se poptávka mění pomaleji, což značí relativní neelasticitu.

Pokud například zvýším cenu telefonu z 300 na 500 USD, o kolik mohu očekávat pokles poptávky? Odpověď na tuto otázku v závislosti na různých níže uvedených faktorech pomůže firmě vypočítat její cenovou elasticitu poptávky.

Klíčové závěry:

  • Cenová elasticita poptávky (PED) je změna poptávaného množství výrobku dělená změnou ceny
  • Je určena různými faktory, například tím, zda pro daný výrobek existují substituty, zda je výrobek nutností a další
  • Mohou ji využít tvůrci politik v různých praktických situacích
  • Jednou z nejužitečnějších aplikací PED je určení potenciálních celkových příjmů výrobku v závislosti na změně ceny
  • Dokonalá elasticita nebo neelasticita jsou teoretické koncepty, které představují nekonečně podstatné a dokonale konkurenční výrobky, respektive

Určení cenové elasticity poptávky

Jakmile výrobce nebo producent zná cenovou elasticitu poptávky po svém výrobku, může mu to pomoci určit změnu Celkových příjmů, pokud musí změnit cenu výrobku.

„Celkový příjem“ je počet zboží, které výrobce prodá, vynásobený cenou, za kterou se zboží prodává. Změna celkových příjmů závisí na elasticitě. To je důležité, protože to pomáhá podnikům určit, které ceny by mohly maximalizovat celkové příjmy, a tedy které ceny by maximalizovaly zisk.

Substituty

Pokud je pro výrobek větší dostupnost substitutů, pak je tento výrobek pravděpodobně pružnější. Pokud se například zvýší cena jedné značky limonády, mohou se lidé místo ní obrátit na jiné značky. Malá změna ceny tohoto výrobku tedy pravděpodobně způsobí větší pokles poptávaného množství těchto výrobků.

Potřeby

Je-li zboží nutností, pak má jeho poptávka tendenci být neelastická. Pokud se například zvýší cena pitné vody, pak pravděpodobně nedojde k velkému poklesu poptávaného množství tohoto výrobku, protože pitná voda je nutností.

Čas

V průběhu času má zboží tendenci být pružnější, protože spotřebitelé a podniky mají více času na nalezení alternativ nebo substitutů. Pokud se například zvýší cena benzinu, lidé se této změně nakonec přizpůsobí, tj. mohou méně jezdit autem, využívat veřejnou dopravu nebo vytvářet spolujízdy.

Návyk

Poptávka po návykových nebo obvyklých produktech je obvykle neelastická. Je to proto, že spotřebitel nemá na výběr a musí zaplatit jakoukoli cenu, kterou výrobce požaduje. Pokud se například zvýší cena krabičky cigaret, nebude to mít pravděpodobně žádný vliv na poptávku po tomto výrobku.

Použití cenové elasticity poptávky

  • Cenová elasticita poptávky umožňuje firmě nebo podniku předpovědět změnu celkových příjmů pomocí předpokládané změny ceny.
  • Představuje užitečný ukazatel, pomocí něhož mohou firmy zjistit, zda je či není přítomen některý z výše uvedených determinantů, např. zda na trhu existují substituty pro určitý výrobek.
  • Firmy mohou na různých trzích účtovat různé ceny, pokud se elasticita v příjmových skupinách liší. Tato praxe je známá jako cenová diskriminace.
    • Například letecké společnosti rozdělily sedadla v letadlech do různých tříd – ekonomické, business a první třídy, aby méně cenově citlivým zákazníkům účtovaly vyšší cenu za prémiová sedadla.
  • To umožňuje firmě rozhodnout, jak vysokou daň přenese na spotřebitele. Pokud je výrobek neelastický, může firma donutit zákazníka, aby daň zaplatil.
    • Tuto taktiku běžně používají výrobci cigaret, kteří přenášejí případnou zdravotní daň přímo na spotřebitele.
  • Také umožňuje vládě předvídat dopad daňové politiky nebo vliv jiných politik, které mohou snížit poptávku po určitém výrobku.

Cenová elasticita poptávky v praxi

Podívejme se na tři reálné příklady toho, jak vlády a firmy využívají znalosti cenové elasticity poptávky pro výše uvedené účely.

Případ 1: Poptávka po vysokoškolském vzdělání

Ve studii Herberta J. Funka je cenová elasticita poptávky využita ke zkoumání nákladů na školné na soukromé univerzitě v letech 1959 až 1970. Studie rovněž sleduje počet studentů zapsaných na této univerzitě a náklady na školné v tomto časovém období. Cílem této studie bylo zjistit, jak může změna školného ovlivnit počet zapsaných studentů i výši celkových příjmů. Ve studii bylo zjištěno, že křivka poptávky je mírně neelastická, což vedlo k závěru, že zvýšení školného nebude mít velký vliv ani na jednu z těchto veličin.

Případ 2: Poptávka po novém výrobku

Další studie měří elasticitu odstředěného mléka v době, kdy bylo v roce 1947 nově uvedeno na americký trh. Zatímco předchozí studie používá tyto údaje k určení změn celkových příjmů, tato studie je používá k určení, do jaké míry konkurovalo plnotučnému mléku. Ačkoli spotřeba odstředěného mléka vzrostla v USA přibližně o 300 %, stále tvořilo pouze 3 % mléčných výrobků a jeho novost na americkém spotřebitelském trhu způsobila, že bylo poměrně pružné a snadno nahraditelné.

Případ 3: Poptávka po uhlí

Tento třetí případ se zabývá poptávkou po uhlí v Číně v letech 1998-2012. Tato studie zvolila Čínu jako zemi, na kterou se zaměřuje, protože se jedná o zemi, která je z velké části závislá na uhlí jako na zdroji energie. Z tohoto důvodu by znalost elasticity cen uhlí v Číně osvětlila, zda by daně mohly případně snížit poptávku po uhlí, a tím snížit množství emisí produkovaných v zemi jako celku. Studie nakonec zjistila, že uhlí je skutečně elastické a že změny cen by byly účinné při snižování emisí.

Vzorce cenové elasticity poptávky

Pokud hledáte, jak vypočítat cenovou elasticitu poptávky, jednoduše postupujte podle tohoto vzorce.

%∆ v Qd = procentuální změna poptávaného množství. Procentuální změna poptávaného množství je nové poptávané množství minus staré poptávané množství děleno starým poptávaným množstvím.

%∆ v P = procentuální změna ceny. Je to nová cena minus stará cena dělená starou cenou.

PED = %∆ v Qd / %∆ v P

Hodnota cenové elasticity poptávky (PED) je vždy záporná, tj. cena a poptávka jsou v inverzním vztahu. Je to proto, že poměr změn obou veličin je v opačném směru, takže pokud se cena zvýší, poptávka klesne a změna skončí záporně

Prostým pohledem na PED zjistíme, zda je výrobek elastický nebo neelastický. Podrobněji se tím budeme zabývat později v článku, ale zpravidla platí, že PED, který je menší než 1, je relativně nepružný a PED, který je větší než 1, je relativně pružný (použijeme absolutní hodnotu, protože číslo je záporné).

Příklad cenové elasticity poptávky

Pro naše příklady cenové elasticity poptávky použijeme vzorec cenové elasticity poptávky:

Společnost Widget Inc. se rozhodne snížit cenu svého výrobku Widget 1.0 ze 100 na 75 USD. Společnost předpokládá, že se prodej Widgetu 1.0 zvýší z 10 000 kusů měsíčně na 20 000 kusů měsíčně.

Jak vypočítat cenovou elasticitu poptávky

Pro výpočet cenové elasticity poptávky budeme muset nejprve vypočítat procentní změnu poptávaného množství a procentní změnu ceny.

Procentní změna ceny = (75-100 USD)/(100 USD)= -25%

Procentní změna poptávky = (20 000-10 000)/(10 000) = +100%

Takže cenová elasticita poptávky = 100%/-25% = -4,

To znamená, že poptávka je relativně elastická.

Cenová elasticita poptávky na křivce poptávky

Všechny různé hodnoty cenové elasticity poptávky můžeme znázornit na křivce poptávky, jak je patrné z výše uvedeného.

Typy cenové elasticity poptávky

1. Dokonale neelastická poptávka, (PED = 0)

Při dokonale neelastické poptávce nedochází ke změně poptávky po výrobku při změně jeho ceny. To znamená, že poptávka zůstává konstantní pro jakoukoli hodnotu ceny. Křivka poptávky je znázorněna jako přímka svislá.

Prakticky nelze najít výrobek, který by měl dokonale neelastickou poptávku. Nejblíže by tomu mohly být základní potraviny, jako je voda nebo některé potravinářské výrobky.

Jedná se o vliv na celkový příjem při změně ceny:

  • Cena → celkové příjmy
  • Cena ↓ → celkové příjmy ↓

Relativně nepružná poptávka, (PED = 0 < x < 1)

Relativně nepružná poptávka

Relativně nepružná poptávka nastává, když je procentní změna poptávky menší než procentní změna ceny produktu.

Příklad pokud se cena výrobku zvýší o 15 % a poptávka po výrobku se sníží pouze o 7 %, pak se poptávka nazývá relativně nepružná.

Poptávková křivka relativně nepružné poptávky je rychle klesající.

Jedná se o vliv na celkový příjem při změně ceny:

  • Cena → celkové příjmy
  • Cena ↓ → celkové příjmy ↓

Jednotkově elastická poptávka, (PED = 1)

O poptávce se říká, že je jednotkově elastická, jestliže poměrná změna poptávky vyvolá stejnou změnu ceny. Poptávané množství se mění o stejné procento jako změna ceny.

Jedná se o vliv na celkový příjem při změně ceny:

  • Cena → beze změny celkových příjmů
  • Cena ↓ → beze změny celkových příjmů

Relativně pružná poptávka, (PED = 1 < x < ∞)

Relativně elastická poptávka je definována tak, že poměrná změna vyvolaná poptávkou je větší než poměrná změna ceny produktu. Poptávané množství se mění o větší procento než změna ceny.

Příklad pokud se cena výrobku zvýší o 10 % a následně poptávka po výrobku klesne o 15 %, pak bude poptávka relativně elastická.

Poptávková křivka relativně elastické poptávky je postupně skloněná. Je méně strmá než křivka relativně neelastické poptávky.

Jedná se o vliv na celkový příjem při změně ceny:

  • Cena → celkové příjmy ↓
  • Cena ↓ → celkové příjmy

Poptávka dokonale elastická, (PED = ∞)

Při dokonale elastické poptávce, malý nárůst ceny povede k poklesu poptávky na nulu, zatímco malý pokles ceny povede k tomu, že se poptávka stane nekonečnou. Spotřebitelé budou kupovat vše, co je k dispozici za určitou cenu, ale nic za jinou cenu. Jedná se o teoretický koncept, protože vyžaduje dokonalou konkurenci, kdy sebemenší zvýšení ceny vede k nulové poptávce.

Při dokonale elastické poptávce je křivka poptávky znázorněna jako vodorovná přímka.

Takto vypadá vliv na celkový příjem při změně ceny:

  • Cena → 0 Celkový příjem
  • Cena ↓ → 0 Celkový příjem

Zdroje:

Prateek Agarwal
Členem od 20. června 2011

Vášeň Prateeka Agarwala pro ekonomii začala během jeho vysokoškolského studia na USC, kde studoval ekonomii a obchod. V roce 2011 založil společnost Intelligent Economist jako způsob, jak učit současné studenty a jejich kolegy o složitostech tohoto předmětu. Od té doby se tomuto oboru intenzivně věnuje a publikoval více než 200 článků.

Sdílet tento příspěvek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.