Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
“ Užijte si naši sérii e-knih Liturgická období!
Starý kalendář: Srdce Ježíšovo
„Slibuji vám v převelikém milosrdenství svého Srdce, že má všemohoucí láska udělí všem, kdo přistoupí k svatému přijímání o prvních pátcích v devíti po sobě jdoucích měsících, milost poslední vytrvalosti; nezemřou v mé nemilosti ani bez přijetí svátosti. Mé božské Srdce bude v této poslední chvíli jejich bezpečným útočištěm.“ (Ježíš svaté Markétě Marii)
Kalvinismus šestnáctého století a jansenismus sedmnáctého století hlásaly pokřivené křesťanství, které nahrazovalo Boží lásku a oběť jeho Syna za všechny lidi děsivou myšlenkou, že celá část lidstva je neúprosně zatracena. církev tomuto názoru vždy oponovala nekonečnou láskou našeho spasitele, který zemřel na kříži za všechny lidi. Ustanovení svátku Nejsvětějšího srdce Páně mělo brzy přispět k tomu, že se mezi věřícími vytvořil silný proud zbožnosti, který od té doby neustále sílí. První oficium a mši svatého Srdce Páně složil svatý Jan Eudes, ale zavedení svátku bylo důsledkem zjevení našeho Pána svaté Markétě Marii Alacoque v roce 1675. Slavení svátku rozšířil do všeobecného církevního kalendáře Pius IX. v roce 1856.
Celosvětová růžencová štafeta za kněze začíná úderem půlnoci 19. června 2020, kdy v letošním jedenáctém ročníku opět obkroužíme svět v modlitbě a více modlitebních míst než kdy jindy se zúčastní toho, co je dnes v katolické církvi uznáváno jako skutečně významná a silná zbožná iniciativa k uznání a požehnání práce kněží sloužících věřícím na celém světě.
Zde je poselství všem kněžím k tomuto významnému dni: Kněžství je láska Srdce Ježíšova a modlitby za kněze, které mohou kněží říkat jak sami za sebe, tak laici za kněze.
Dnes je svátek svatého Romualda, který je nahrazen slavností.
Srdce Ježíšovo
Dnes slavíme Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, jmenovce našeho kostela. Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova je pobožnost s dlouhou a historickou proveniencí v křesťanství a v moderní době byla ustanovena jako slavnost pro univerzální církev.
Slavnost byla poprvé slavena ve Francii. Liturgie byla schválena místním biskupem na příkaz svatého Jana Eudese, který ji sloužil 31. srpna 1670. Slavení bylo rychle přijato i na dalších místech Francie. V roce 1856 papež Pius IX. ustanovil svátek Nejsvětějšího Srdce jako povinný pro celou církev, ale úcta k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu je mnohem starší. Počátky úcty k Boží lásce symbolizované Ježíšovým srdcem nacházíme u církevních otců, mezi něž patří Origenes, svatý Ambrož, svatý Jeroným, svatý Augustin z Hippo, svatý Hippolyt Římský, svatý Irenej, svatý Justin Mučedník a svatý Cyprián. V 11. století našla tato zbožnost obnovu ve spisech benediktinských a cisterciáckých klášterů. Ve 13. století začal františkán svatý Bonaventura ve svém díle „U tebe je pramen života“ (které je čtením pro bohoslužbu na slavnost Nejsvětějšího srdce) poukazovat na srdce jako na pramen, z něhož se Boží láska rozlévá do našeho života. Ve 13. století také vznikla „Vitis mystica“ (mystická vinná réva), dlouhá pobožnost k Ježíši, která živě popisuje „Nejsvětější Srdce“ Ježíšovo jako pramen a plnost lásky vlévané do světa. Toto dílo je anonymní, ale nejčastěji se připisuje svatému Bonaventurovi. na konci 13. století měla svatá Gertruda na svátek svatého Jana Evangelisty vidění, v němž jí bylo dovoleno spočinout hlavou u rány ve Spasitelově boku. Slyšela tlukot Božského srdce a zeptala se Jana, zda i on v noci Poslední večeře cítil tento tlukot srdce, proč tedy o této skutečnosti nikdy nemluvil. Jan odpověděl, že toto zjevení bylo vyhrazeno pro následující věky, kdy svět, který vychladl, bude potřebovat znovu roznítit svou lásku. koncem 17. století byla tato pobožnost obnovena a přijata i jinde, zejména po zjeveních svaté Markétě Marii Alacoque. Tato světice, klášterní řeholnice řádu Navštívení Panny Marie, obdržela několik soukromých zjevení Nejsvětějšího srdce, první 27. prosince 1673 a poslední o 18 měsíců později. Svatou a její vidění připomíná vitráž umístěná v kopuli svatostánku. alacoque byla zpočátku odrazována ve svém úsilí řídit se pokyny, které ve svých viděních dostala, ale nakonec se jí podařilo přesvědčit svou představenou o pravosti svých vidění. Nedokázala však o platnosti svých zjevení přesvědčit skupinu teologů a o nic úspěšnější nebyla ani u mnoha členů své vlastní komunity. Nakonec získala podporu zpovědníka komunity, který prohlásil, že vidění jsou pravá. Alacoqueův krátký zbožný spis „La Devotion au Sacré-Coeur de Jesus“ (Úcta k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu) byl vydán posmrtně v roce 1698. Úctu podporovali jezuité a františkáni, ale teprve v encyklice „Miserentissimus Redemptor“ papeže Pia XI. z roku 1928 církev potvrdila věrohodnost Alacoqueových vidění Ježíše Krista, když jí „slíbil, že všichni, kdo prokáží tuto poctu jeho Srdci, budou obdařeni hojností nebeských milostí.“ Koncem 19. století obdržela sestra Marie od Božského Srdce poselství od Krista. To nakonec vedlo k encyklice Annum Sacrum z roku 1899, v níž Lev XIII. nařídil, aby se 11. června 1899 uskutečnilo zasvěcení celého lidstva Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.U příležitosti 100. výročí svátku Nejsvětějšího Srdce Páně v přelomové encyklice Haurietis aquas (latinsky „Budeš čerpat vody“; napsáno 15. května 1956) zahájil papež Pius XII. svou úvahu citátem z Izajáše 12,3, verše, který odkazuje na hojnost nadpřirozených milostí, jež vycházejí z Kristova Srdce. Haurietis aquas vyzval celou církev, aby uznala Nejsvětější srdce jako důležitý rozměr křesťanské spirituality. Pius XII. uvedl dva důvody, proč církev vzdává nejvyšší formu úcty Ježíšovu Srdci. První spočívá v principu, podle něhož věřící uznávají, že Ježíšovo Srdce je hypostaticky spojeno s „osobou samotného vtěleného Božího Syna“. Druhý důvod vychází ze skutečnosti, že Srdce je přirozeným znamením a symbolem Ježíšovy bezmezné lásky k lidem. Encyklika připomíná, že pro lidské duše byla rána v Kristově boku a stopy zanechané hřeby „hlavním znamením a symbolem této lásky“, která stále pronikavěji utvářela jejich život zevnitř. 15. května 2006 Benedikt XVI. v dopise napsal: „Povzbuzováním k úctě k Ježíšovu Srdci se věřící otevírají tajemství Boha a jeho lásky a nechávají se jím proměňovat. I po padesáti letech je pro křesťany vhodným úkolem pokračovat v prohlubování vztahu k Ježíšovu Srdci tak, aby oživili svou víru ve spasitelnou Boží lásku a stále lépe ho přijímali do svého života.“ Jak se uvádí v encyklice, z tohoto zdroje, z Ježíšova Srdce, pramení pravé poznání Ježíše Krista a hlubší prožívání jeho lásky. Podle Benedikta XVI. tak budeme moci lépe pochopit, co to znamená poznat Boží lásku v Ježíši Kristu, zakusit ji, udržet na ni svůj pohled upřený do té míry, že budeme žít zcela ze zkušenosti jeho lásky, abychom o ní následně mohli svědčit druhým. převzato z knihy Friar Musings Things to Do:
- From the Catholic Culture Library read Enthronement of the Sacred Heart of Jesus: Písmo svaté od biskupa Raymonda Burkeho.
- Upečte na počest Nejsvětějšího Srdce Ježíšova koláč nebo sušenky ve tvaru srdce.
- Přečtěte si 12 slibů Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
- Více o tomto svátku zde
- Doktrinální výklady a historické myšlenky o svátku najdete na stránkách Nového adventu
- P. Eugene Lobo, SJ vysvětluje čtení k tomuto svátku
- Přečtěte si, co o svátku říká P. Eugene Lobo, SJ. Františka Xavera Weningera a opata Guerangera o Nejsvětějším Srdci Ježíšově
- Vyrobte si pizzu ve tvaru srdce a/nebo mexické plechové umění ve tvaru srdce (na konci stránky), návod na této stránce
.