Církev bratrská

Raná historieEdit

Historie Církve bratrské ve Schwarzenau začala v roce 1708, kdy se skupina osmi křesťanů pod vedením Alexandra Macka (1679-1735) zorganizovala do církve a vzájemně se pokřtila v německém Schwarzenau, které je dnes součástí Bad Berleburgu v Severním Porýní-Vestfálsku. Pět mužů a tři ženy se sešli u Ederu, malé říčky protékající Schwarzenau, aby provedli křest jako vnější symbol své nové víry. Jeden z členů skupiny nejprve pokřtil Macka, který pak na oplátku pokřtil zbylých sedm.

Věřili, že luteránské i reformované církvi uniká podstata pravého křesťanství, jak je učil Ježíš v Kázání na hoře a jak je zjeveno v Novém zákoně a následováno prvotní církví, tedy následovat Ježíšův příklad v každodenním životě. Poté, co hledali církev, která by učila učednictví podle Nového zákona, a žádnou ve svém okolí nenašli, zavázali se následovat Pánovo učení bez ohledu na cenu. Odmítli zavedené státní církve, včetně křtu dětí, stávající eucharistické praxe a používání síly k trestání odpůrců. Zakládající bratři byli do značné míry ovlivněni chápáním radikálního pietistického hnutí o neviditelné, nenáboženské církvi probuzených křesťanů, kteří se budou společně sdružovat v čistotě a lásce a očekávat Kristův návrat. Těchto osm křesťanů se označovalo jako „bratři“ a novokřtěnci (německy Neue Täufer). Název odkazoval na používání jména Täufer (baptisté) mennonity. Pro svůj postoj byli pronásledováni podobně jako dříve anabaptisté.

Bratři nakonec odešli hledat náboženskou svobodu a reorganizovali se v Americe. První americký sbor založili o Vánocích roku 1723 v Germantownu v Pensylvánii, tehdy vesnici u Filadelfie. Stali se známými jako Němečtí baptističtí bratři (i když tento název byl oficiálně uznán až v roce 1836, kdy se výroční shromáždění nazvalo „Bratrstvo německých baptistických bratří“). V roce 1871 přijala denominace název „Německá baptistická bratrská církev“. Až do počátku 20. století se bratrům hovorově říkalo Tunkers nebo Dunkers (z německého výrazu pro ponořence).

V roce 1728 se Conrad Beissel, bratrský kazatel v Conestoga (okres Lancaster, Pa), zřekl svého spojení s bratry a založil vlastní skupinu v Ephratě v Pensylvánii. Začali být známí pod názvem Ephratský klášter. Beissel vyznával mystickou formu křesťanství. Podporoval celibát a vegetariánskou stravu.

První bratrský sbor postavený v Americe, v Germantownu u Filadelfie.

Rozdělení v 80. letech 19. stoletíEdit

Po Beisselově rozkolu se bratrstvo několikrát rozdělilo kvůli doktrinálním rozdílům. Nejkonzervativnější členové kladli důraz na důslednost, poslušnost a řád Bratrstva. Stavěli se proti používání hudebních nástrojů, nedělním školám a světským zábavám. Prosazovali prosté oblečení, jednoduchý život a církevní kázeň. Pokrokoví členové církve se zaměřovali na milost a přijetí. Prosazovali vyšší vzdělání, placené služebníky, nedělní školy a probuzení. Většina bratří zastávala pozici mezi oběma extrémy.

V letech 1869 a 1880 předložila skupina bratří v údolí Miami v Ohiu Výroční konferenci petici za zastavení liberalizace a návrat k tradičním bratrským hodnotám. V obou případech byla delegátům předložena umírněnější petice. V obou případech skupina z Miami Valley shledala přepracovanou formulaci nepřijatelnou.

V roce 1881 předložila Výroční konferenci svou petici znovu a ta byla zamítnuta pro porušení technického postupu. V listopadu 1881 se sešli konzervativní bratři v čele se skupinou Miami Valley a formálně se oddělili od Církve bratrské a vytvořili Staroněmecké baptistické bratrstvo. Své první výroční shromáždění uspořádali v roce 1882.

V téže době Henry Holsinger, vůdce pokrokářů v církvi, publikoval spisy, které někteří bratři považovali za pomlouvačné a schizmatické. V důsledku toho byl na výročním shromáždění Bratrstva v roce 1882 vyloučen ze sboru. Ve dnech 6. a 7. června 1883 se sešel s dalšími pokrokáři a společně vytvořili Bratrskou církev.

Zbývající střední skupina, nazývaná „konzervativci“, si ponechala název Němečtí baptističtí bratři. Na výroční konferenci v roce 1908 v Des Moines ve státě Iowa byl název oficiálně změněn na Církev bratrskou. Výroční konference zdůvodnila změnu názvu převažujícím používáním angličtiny v církvi, skutečností, že název „němečtí baptisté“ znemožňuje misijní práci, a tím, že se tím denominace oddělí od Starých německých baptistických bratří.

Počátek 20. stoletíEdit

Na počátku 20. století Církev bratrská investovala velké prostředky do zahraničních misií v Indii, Číně a dalších zemích. Přijala také americké hnutí za zdrženlivost, které kdysi odmítala jako projev „lidového křesťanství“.

Mírový postoj denominace byl podroben zkoušce, když delegáti na Goshenské konferenci v Goshenu ve státě Indiana přijali v roce 1918 Prohlášení o válce a násilí, které se ke konci první světové války zabývalo otázkou odpíračů svědomí. V červenci téhož roku hrozil vedoucím konference trest ze strany americké vlády na základě zákona o pobuřování. Vedoucí představitelé církve souhlasili se stažením prohlášení z oběhu.

Kázeňské tresty za porušování církevního učení postupně ustupovaly, jak dřívější důraz na jednotu praxe („řád bratří“) ustupoval během 20. a 30. let 20. století důrazu na morální autonomii jednotlivce. Martin Grove Brumbaugh – bratrský duchovní a historik, který se v roce 1915 stal guvernérem Pensylvánie – hrál vedoucí roli v šíření progresivnější vize bratrské historie a praxe. Jeho tvrzení, že „žádná síla v náboženství“ byla učením bratří od jejich založení, posílilo jeho výzvy k uvolnění církevní disciplíny.

Ve 40. a 50. letech 20. století vzkvétaly činy celosvětové křesťanské služby a dodávaly denominaci energii. Služebná práce se soustředila v Brethren Service Center v New Windsoru ve státě Md poté, co tam bratři za tímto účelem zakoupili bývalý vysokoškolský areál. Mnoho bratří se připojilo k Brethren Volunteer Service a Heifers for Relief, které se v roce 1953 samostatně zaregistrovaly a nakonec se z nich stala Heifer International. Bratři pomohli založit Křesťanský venkovský zámořský program (CROP), který původně sídlil v Bethany Biblical Seminary, bratrském semináři v Oak Brook ve státě Illinois. Mezi známé vedoucí představitele iniciativ bratrské služby patřili Dan West a M. R. (Michael Robert) Zigler.

Nedávná historieEdit

Od konce druhé světové války až do současnosti jsou bratři stále aktivní ve službě a misiích po celém světě. Přetrvávají také rozdíly, kdy se jednotlivci, církve a okrsky bratří neshodují v otázkách, jako je biblická autorita, svěcení žen, homosexualita, klimatické změny a ekumenismus.

Výroční konference v Des Moines ve státě Iowa v roce 1958 rozhodla, že ponoření do kříže nebude vyžadováno od všech členů, povolila svěcení žen, otevřela hostinu lásky pro členy jakékoli církve a povolila přijímání chleba a kalicha mimo hostinu lásky.

Na výroční konferenci v Ocean Grove ve státě New Jersey v následujícím roce reagovala skupina konzervativních bratří založením Bratrského společenství pro obnovu (BRF). BRF se popisuje jako „hnutí loajálního zájmu v rámci Církve bratrské“. BRF prosazuje prostý oděv, biblickou neomylnost, církevní kázeň a evangelijní chápání víry. Kriticky se staví k angažovanosti denominace v politických a sociálních záležitostech a k jejímu spojení se Světovou radou církví a Národní radou církví.

Rostou také progresivně orientované skupiny. Skupiny včetně Womaen’s Caucus, Voices for an Open Spirit, Open Table Cooperative a Brethren-Mennonite Council on Lesbian, Gay, Bisexual, and Transgender Interests prosazují změny v církevním učení a praxi. Mezi navrhované změny patří například dát denominaci genderově neutrální název, umožnit LGBT bratrům být vysvěceni na duchovní a uzavírat manželství a zvýšit politickou a sociální misi církve.

Přestože v církvi panuje v těchto otázkách rozkol, oficiální stanovisko církve je, že Bible je Boží slovo a že smluvní vztahy mezi homosexuály jsou nepřijatelné. Církev však také potvrzuje „jednotu v rozmanitosti“, která obecně umožňuje, aby církevní okrsky a sbory stanovovaly doktrínu.

V červenci 2019 se zorganizovalo hnutí Sdružení bratrských církví, od té doby přejmenované na Covenant Brethren Church (CBC), které zkoumá možnost oddělení od Církve bratrské. CBC vzniklo v červenci 2019, kdy se vedoucí Církve bratrské ze třinácti okrsků sešli v Chambersburgu v Pensylvánii, aby se modlili, rozlišovali a diskutovali o nové vizi Církve bratrské v 21. století. Byla svolána dočasná výkonná rada a dílčí týmy byly pověřeny prací na různých aspektech vize. Následná, stále rostoucí shromáždění bratří z celých Spojených států se sešla ve Winchesteru a Woodstocku ve Virginii a široce potvrdila tento vývoj.

16. listopadu 2019 se v kostele Antioch v údolí Shenandoah ve Virginii shromážděná skupina poprvé nazvala Covenant Brethren Church a směřovala k založení kanceláře v severní a střední části Západní Virginie. Pro toto nové hnutí se připravuje Prohlášení víry a stanovy. CBC prohlásila, že plně potvrzuje biblickou autoritu, posvátnost manželství, jak je vyjádřena v Genesis 2 a potvrzena Ježíšem Kristem v Matoušově evangeliu 19, posvátnost lidského života od početí a historické novozákonní ideály a praktiky, které bratři zastávají od roku 1708.

Vedoucí tým Církve bratrské reagoval na tento vývoj prohlášením, v němž vyjádřil znepokojení nad směřováním CBC a uvedl, že rozdělení „není cestou vpřed“. Církev bratrská mezitím pokračuje v procesu „Prohlášení o přesvědčivé vizi“, jehož cílem je vytvořit směr pro denominaci, který by pomohl jejímu sjednocení a posunu vpřed.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.