„Byl jsem zničený“: Berners-Lee, muž, který vytvořil World Wide Web, toho lituje

„Vyhodil jsem malý kód, který jsem měl pro práci s e-mailovými zprávami,“ napsal Berners-Lee jednoho odpoledne letos na jaře, když zveřejnil nějaký kód v chatovací místnosti na Gitteru, otevřené platformě, kterou navštěvují programátoři, aby spolupracovali na nápadech. Bylo to několik dní předtím, než měl Mark Zuckerberg vypovídat před Kongresem. A v této obskurní části webu byl Berners-Lee zaneprázdněn prací na plánu, jak toto svědectví učinit sporným.

Síly, které Berners-Lee před téměř třemi desetiletími rozpoutal, se zrychlují – pohybují se způsobem, který nikdo nemůže plně předvídat.

Námět je jednoduchý: znovu decentralizovat web. Pracuje s malým týmem vývojářů a většinu času nyní věnuje platformě Solid, která má dát jednotlivcům, nikoliv korporacím, kontrolu nad jejich vlastními daty. „V laboratoři pracují lidé, kteří se snaží představit si, jak by web mohl být jiný. Jak by mohla společnost na webu vypadat jinak. Co by se mohlo stát, kdybychom lidem poskytli soukromí a dali jim kontrolu nad jejich daty,“ řekl mi Berners-Lee. „Budujeme celý ekosystém.“

Prozatím je technologie Solid stále nová a není připravena pro masy. Ale vize, pokud bude fungovat, by mohla radikálně změnit stávající mocenskou dynamiku webu. Cílem systému je poskytnout uživatelům platformu, pomocí které mohou kontrolovat přístup k datům a obsahu, který na webu vytvářejí. Uživatelé si tak mohou vybrat, jak budou tato data použita, místo toho, aby si s nimi například Facebook a Google dělaly, co se jim zlíbí. Kód a technologie Solid jsou otevřené všem – každý, kdo má přístup k internetu, může vstoupit do jeho chatovací místnosti a začít kódovat. „Každých pár dní se objeví jeden člověk. Někteří z nich slyšeli o příslibu Solid a jsou hnáni k tomu, aby obrátili svět vzhůru nohama.“ Součástí lákadla je práce s ikonou. Pro počítačového vědce je programování s Bernersem-Lee jako hraní na kytaru s Keithem Richardsem. Ale víc než jen pracovat s vynálezcem webu přicházejí tito programátoři proto, že se chtějí připojit k věci. Jsou to digitální idealisté, podvratníci, revolucionáři a všichni ostatní, kteří chtějí bojovat proti centralizaci webu. Co se týče Bernerse-Leeho, práce na projektu Solid ho přivádí zpět k počátkům webu: „Je to pod pokličkou, ale práce na tom svým způsobem vrací část optimismu a nadšení, které ‚falešné zprávy‘ odnášejí.“

Fotografie: Alfred Pasieka/Science Photo Library/Alamy (2014); From Getty Images (2001); From Hulton Archive (1971, Computer), by Pedro Ladeira/AFP (2013), Maurix/Gamma-Rapho (2016, obě), Michael A. Smith/The Life Images Collection (1981), vše od Getty Images; Od Franka Peterse/ (1996); Od Fototeca Gilardi/Superstock (1971, Worm).

Pro Solid je to ještě na začátku, ale Berners-Lee postupuje rychle. Ti, kdo s ním úzce spolupracují, říkají, že se do projektu vrhl se stejným elánem a odhodláním jako při vzniku webu. Zdá se, že jeho časovému plánu napomáhají i nálady veřejnosti. V Indii skupina aktivistů úspěšně zablokovala Facebooku zavedení nové služby, která by účinně kontrolovala přístup k webu pro obrovské skupiny obyvatel země. V Německu jeden mladý programátor vytvořil decentralizovanou verzi Twitteru nazvanou Mastodon. Ve Francii jiná skupina vytvořila Peertube jako decentralizovanou alternativu k YouTube. „Vadí mi, že korporace mají kontrolu nad lidmi a jejich každodenním životem. Nesnáším společnost dohledu, kterou jsme si nechtěně přivodili,“ říká Amy Guyová, programátorka ze Skotska, která pomohla vytvořit platformu ActivityPub, jež propojuje decentralizované webové stránky. Letos v létě se weboví aktivisté plánují sejít na druhém Decentralized Web Summitu v San Francisku.

Berners-Lee není vůdcem této revoluce – podle definice by decentralizovaný web žádného vůdce mít neměl – ale je mocnou zbraní v tomto boji. A plně si uvědomuje, že opětovná decentralizace webu bude mnohem těžší, než bylo jeho vynalezení. „Když byl web vytvořen, nebyl tam nikdo, žádné zainteresované strany, které by se tomu bránily,“ říká Brad Burnham, partner renomované firmy rizikového kapitálu Union Square Ventures, která začala investovat do společností usilujících o decentralizaci webu. „Existují zakořeněné a velmi bohaté zájmy, které těží z toho, že udržují rovnováhu kontroly ve svůj prospěch.“ V sázce jsou miliardy dolarů: Amazon, Google a Facebook se svých zisků nevzdají bez boje. Za první tři měsíce roku 2018, i když se jeho výkonný ředitel omlouval za únik dat uživatelů, vydělal Facebook 11,97 miliardy dolarů. Google vydělal 31 miliard dolarů.

Technologičtí giganti a další korporace, pokárané špatným tiskem a pobouřením veřejnosti, prozatím tvrdí, že jsou ochotni provést změny, aby zajistili ochranu soukromí a ochránili své uživatele. „Jsem odhodlán dát to do pořádku,“ řekl v dubnu v Kongresu Zuckerberg ze společnosti Facebook. Společnost Google nedávno zavedla do služby Gmail nové funkce ochrany soukromí, které by uživatelům umožnily kontrolovat, jak se jejich zprávy přeposílají, kopírují, stahují nebo tisknou. A jak se objevují odhalení o špehování, manipulaci a dalším zneužívání, stále více vlád prosazuje změny. V loňském roce udělila Evropská unie společnosti Google pokutu ve výši 2,7 miliardy dolarů za manipulaci s online nákupními trhy. V letošním roce budou nové předpisy vyžadovat, aby ji i další technologické společnosti žádaly o souhlas uživatelů s jejich údaji. Ve Spojených státech Kongres a regulační orgány zvažují způsoby, jak kontrolovat pravomoci Facebooku a dalších společností.

Současné zákony však nepočítají s budoucími technologiemi. Ani zákonodárci – mnozí z nich pod tlakem firemních lobbistů – se vždy nerozhodnou chránit individuální práva. V prosinci lobbisté telekomunikačních společností tlačili na Federální komisi pro komunikace, aby zrušila pravidla síťové neutrality, která chrání rovný přístup k internetu. V lednu americký Senát odhlasoval návrh zákona, který by umožnil Národní bezpečnostní agentuře pokračovat v programu masového sledování internetu. Lobbisté společnosti Google nyní usilují o úpravu pravidel, podle nichž mohou společnosti shromažďovat a uchovávat biometrické údaje, jako jsou otisky prstů, skeny oční duhovky a snímky rozpoznávající obličeje.

Síly, které Berners-Lee před téměř třemi desetiletími rozpoutal, se zrychlují a pohybují se způsobem, který nikdo nedokáže plně předvídat. A nyní, kdy se k webu připojuje polovina světa, se nacházíme ve společenském bodu zlomu: Směřujeme k orwellovské budoucnosti, kdy hrstka korporací monitoruje a kontroluje naše životy? Nebo jsme na pokraji vytvoření lepší verze online společnosti, kde volný tok myšlenek a informací pomáhá léčit nemoci, odhalovat korupci a zvrátit nespravedlnost?

Těžko uvěřit, že někdo – dokonce i Zuckerberg – chce verzi 1984. Nezaložil Facebook, aby manipuloval volby; Jack Dorsey a další zakladatelé Twitteru neměli v úmyslu dát Donaldu Trumpovi digitální megafon. A právě díky tomu Berners-Lee věří, že tuto bitvu o naši digitální budoucnost lze vyhrát. S tím, jak roste rozhořčení veřejnosti nad centralizací webu a jak se zvětšuje počet programátorů, kteří se připojují k úsilí o jeho decentralizaci, má vize, že my ostatní povstaneme a přidáme se k němu. Letos na jaře vydal jakousi výzvu do zbraně digitální veřejnosti. V otevřeném dopise zveřejněném na webu své nadace napsal: „I když jsou problémy, kterým web čelí, složité a rozsáhlé, myslím, že bychom se na ně měli dívat jako na chyby: problémy existujícího kódu a softwarových systémů, které vytvořili lidé – a lidé je mohou opravit.“

Na otázku, co mohou udělat obyčejní lidé, Berners-Lee odpověděl: „Nemusíte mít žádné programátorské schopnosti. Stačí mít srdce a rozhodnout se, že už toho bylo dost. Vezměte si svůj Magic Marker, ceduli a koště. A vyjděte do ulic.“ Jinými slovy, je čas povstat proti strojům.

OPRAVA: V dřívější verzi tohoto článku byl chybně uveden Solid. Jedná se o platformu, nikoli o software.

Verze tohoto příběhu byla zveřejněna ve vydání ze srpna 2018.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.