Box Jellies v Mexickém zálivu?

Ano, ale ještě se nelekejte… není to stejný druh jako ten slavný z Austrálie. Přesto… kdo je tento nový vetřelec do našich vod a vzbuzuje obavy?“

Podle NOAA a Kalifornské univerzity v Berkeley existuje 20-50 druhů medúz krabicových z celého světa. Jejich výrazný tvar, často nazývaný „kubomedua“, je řadí do samostatné čeledi. Většina medúz, které známe, patří do skupiny zvané „scyphozoans“, ale medúzy krabicovité se liší v několika ohledech.

• Její tvar – mají tvar „krabice“ a jejich chapadla jsou seskupena do čtyř skupin v rozích „krabice“.
• Jsou velmi dobrými plavci – většina medúz dokáže vlnit své „zvony“ a pohybovat se, ale v mořských proudech jsou planktonní (unášené). Krabicovité medúzy jsou velmi silní plavci. Dokážou se pohybovat proti proudům, mají tendenci plavat více pod hladinou (často se sbírají do vlečných sítí na krevety) a byla jim naměřena maximální rychlost 4 uzly! (To je na medúzu velmi vysoká rychlost).
• Mají oči. Vědí, kam chtějí plout, dokážou se vyhnout srážce s molem a je známo, že dokonce plavou pryč od sběračů, kteří se je snaží chytit. To není typické pro naše místní medúzy. Protože nemají centrální nervovou soustavu jako my, věda si není jistá, jak a co vidí, ale vidí.

Medúzy z krabic se vyskytují ve všech tropických mořích, včetně jižního Atlantiku a Mexického zálivu. Jejich velikost se pohybuje od necelého palce až po zhruba 8 palců, přičemž chapadla za nimi sahají až do vzdálenosti 10 stop. Zajímavé je rozmnožování této skupiny. Samci umístí svá chapadla do zvonu samice a uloží sperma. Samice pak oplodní vajíčka a uvolní planktonní larvy zvané planula. Tyto planuly se po krátkou dobu nechají unášet proudy, než metamorfují v květu podobného tvora zvaného polyp. Polypy jsou přisedlé (neplavou) a přichycují se na tvrdé struktury na dně oceánu. Zde se mohou pohybovat a přizpůsobovat se potravě pomocí svých prodloužených chapadel a mohou skutečně vytvářet další polypy pučením. Po určité době se každý polyp metamorfuje v plovoucí medúzu, kterou známe a milujeme. Jak již bylo zmíněno, plavou cílevědomě a loví malé ryby a bezobratlé živočichy. Mají však své predátory. Je známo, že některé ryby a mořské želvy konzumují bez škodlivých následků.

Všichni mají velmi silný toxin, který je poměrně bolestivý. Nejtoxičtější z této skupiny je Chironex fleckeri, známý z Austrálie. Tato medúza byla mnohými, včetně NOAA, zařazena na seznam nejjedovatějších mořských živočichů v našich oceánech. V jejich vodách již zcela jistě způsobila smrt. Většina smrtelně jedovatých medúz krabicovitých žije v Indopacifiku. A co Florida?

Vím o dvou druzích, které zde byly nalezeny. Jedná se o „krabicovku čtyřrukou“ (Chiropsalmus quadrumanus) a „krabicovku mangrovovou“ (Tripedalia cystophora). Čtyřruká želé je větší z těchto dvou druhů a je zde vyobrazena. Krabicovka mangrovová žije obvykle v Karibiku. Na jižní Floridě byla poprvé zaznamenána v roce 2009 poblíž Boca Raton, ale od té doby byla hlášena i v Keys a podél jihozápadního pobřeží Floridy. Jedná se o malou želvu krabicovou (asi 0,25″ v průměru) a zdá se, že dává přednost podpěrným kořenům mangrovových stromů.

Želva krabicová čtyřruká může dosahovat délky téměř 5″ s až 10′ připojených chapadel. Je rozšířena spíše na Floridě, i když častěji na pobřeží Atlantiku než u nás. Jednu mi přinesli asi před šesti lety. Dotyčný ji našel vedle mola na Quietwater Boardwalk, večer plavala kolem světel svítících ve vodě, bylo to také blízko Dne díkůvzdání. Toho na obrázku viděl minulý týden místní surfař a Robert Turpin (oddělení mořských zdrojů okresu Escambia). Obě pozorování se odehrála poblíž NAS Pensacola a mohlo se jednat o stejné zvíře. Tato rosolovka má stejné znaky jako ostatní – krabicovitý tvar, shluk chapadel a velmi bolestivé žahadlo. Surfař, který mi přinesl tu před šesti lety, od ní dostal žihadlo. Říkal, že ho ta bolest srazila na kolena… proto s tímto živočichem, pokud ho uvidíte, nemanipulujte. V roce 1991 se objevila zpráva o malém dítěti, které zemřelo po uštknutí jedním z nich. Existují však i zprávy o malých dětech, které zemřely na následky uštknutí žahavcem portugalským. Z toho plyne ponaučení… chovejte se k němu opatrně.

Tato medúza krabicová není smrtelně nebezpečná, jak je známo z Austrálie, a rozhodně se u nás nevyskytuje běžně – raději se zdržuje na otevřeném oceánu než v blízkosti pobřeží, ale je to živočich, o kterém by všichni měli vědět a vyhnout se manipulaci, pokud se s ním setkají.