Aztécký kalendářní kámen neboli aztécký sluneční kámen vytesaný v čediči má průměr 3,6 metru a váží asi 24 tun. Kámen, který obsahuje obrazy představující aztécké měření dnů, měsíců a vesmírných cyklů, byl dokončen během 52 let mezi lety 1427 a 1479 n. l.. Původně byl umístěn na vrcholu hlavního chrámu v Tenochtitlánu, hlavním městě aztécké říše, směrem na jih ve svislé poloze a byl natřen zářivě červenou, modrou, žlutou a bílou barvou.
Když Španělé v roce 1521 Tenochtitlán dobyli, kámen zakopali a na jeho místě postavili katedrálu Mexico City. Více než 250 let byl kámen ztracen až do prosince roku 1790, kdy byl náhodou vykopán při opravě katedrály. Dnes se nachází v Museo Nacional de Antropologia v Mexico City.
„Kámen poprvé popsal mexický astronom, antropolog a spisovatel Antonio de León y Gama v Descripción histórica y cronológica de las dos piedras: que con ocasión del empedrado que se está formando en la plaza Principal de México, se hallaron en ella el año de 1790. Impr. de F. de Zúñiga y Ontiveros, 1792. „Leon y Gama v něm popsal objev dvou nejvýznamnějších aztéckých uměleckých děl na Zócalo, hlavním náměstí města Mexika, v roce 1790: slunečního kamene a sochy aztécké bohyně Coatlicue. Leon y Gama do ní také zahrnul většinu svých poznatků a teorií o tom, jak Aztékové měřili čas. Dílo na rozdíl od autorů předchozích století vychvalovalo aztéckou společnost a jejich vědecké a umělecké úspěchy v souladu s rostoucím mexickým nacionalismem na konci 18. století. Vydal ji Felipe de Zúñiga y Ontiveros, majitel jedné z nejvýznamnějších tiskáren v tehdejší Americe. Kromě tisku měla kniha tři složené rukopisné akvarelové kresby Díky vydání knihy je Leon y Gama mnohými považován za prvního mexického archeologa.“ (článek na Wikipedii o Antoniu de León y Gama, přístup 01-01-2010).