Americká společnost balancuje na hraně

Pandemie COVID-19, rekordní nezaměstnanost a stupňující se sociální nepokoje – to vše posouvá americkou společnost blízko bodu zlomu.

Všeobecný obraz: Civilizace netrvají věčně, a když se zhroutí, příčinou je téměř vždy vnitřní selhání. I uprostřed jednoho z nejtemnějších let mají Spojené státy stále mnoho faktorů ve svůj prospěch, ale osud minulých společností přináší děsivé poučení pro to, co nás může čekat.

Pokud se Amerika zdá být zemí na pokraji sil, může tomu tak být. Odborníci, kteří studovali zhroucení civilizací v minulosti, varují, že USA vykazují příznaky společnosti ve skutečném existenčním ohrožení.

  • „USA hrozí v nadcházejícím desetiletí pád,“ říká Luke Kemp, výzkumný pracovník Centra pro studium existenciálních rizik na univerzitě v Cambridge. „Existují včasné varovné signály a různé faktory přispívající ke kolapsu se zvyšují.“

Mezi tyto faktory patří:

Nemoci: USA by nebyly první civilizací, kterou by vyvrátil mikroskopický patogen.

  • „Antonínský mor“ zasáhl Římskou říši v době jejího největšího rozkvětu na konci 2. století, šířil se obchodními cestami a zabil odhadem 7 až 8 milionů lidí. Další mor v polovině šestého století – předchůdce evropské „černé smrti“ – možná zabil polovinu Římské říše a jeho následné otřesy „pomohly posunout Římany za bod zlomu“, jak napsal v roce 2017 profesor klasiky na Oklahomské univerzitě Kyle Harper.
  • COVID-19 si téměř jistě nevyžádá zdaleka tak velké lidské oběti. Jeho rychlé šíření však zdůraznilo odvrácenou stranu globalizace, zatímco snaha americké vlády o jeho zvládnutí odhalila institucionální selhání a zakořeněnou nerovnost v americké společnosti.

Nerovnost: Jedním z faktorů, který se při zhroucení civilizací opakuje, je nárůst nerovnosti, protože elity stále více hromadí bohatství a moc na úkor mas. Nerovnost vyvolává sociální nepokoje, ale také podkopává kolektivní solidaritu potřebnou k reakci na další vnitřní i vnější hrozby.

  • Ještě před pandemií byl rozdíl mezi nejbohatšími a nejchudšími domácnostmi v USA v roce 2019 největší za posledních 50 let. Příjmy chudých sice díky dlouholeté ekonomické expanzi rostly, ale tento růst byl zastíněn bohatstvím, které proudilo k nejbohatším z bohatých – a jak mi řekl historik Patrick Wyman, „vnímání sociální nerovnosti je stejně důležité jako to, k čemu mají lidé objektivně přístup.“
  • COVID-19 téměř jistě nerovnost prohloubí, zejména pokud zaměstnavatelé využijí příležitosti a urychlí automatizaci na pracovišti. Pandemie také ukázala zranitelnost černošských pracovníků, kteří v nepřiměřené míře pracují buď v odvětvích, která byla nejvíce zasažena výlukou, nebo na pozicích v první linii, které je staví do křížku s koronavirem.

Sociální nepokoje: V posledních dnech zažily pouliční protesty všechny státy, zatímco Washington se proměnil v zemi s masivními bezpečnostními opatřeními. To, čeho jsou Američané svědky, „je to, co se děje v zemích před zhroucením“, jak řekl deníku Washington Post bývalý analytik CIA.

  • Prezident Trump svou ochotou překračovat normy a vyhrožovat nasazením armády – což charakterizuje jako snahu bojovat proti rabování, které provází některé protesty a podle kritiků je holým uchopením autoritářství – riskuje ještě větší násilí.
  • Hluboce polarizované voličstvo stojí před prezidentskými volbami, které by mohly být narušeny pandemií, volbami, jejichž výsledek může být pro mnoho Američanů sporný, a dokonce se mu budou bránit, bez ohledu na to, který kandidát zvítězí. Neméně mainstreamový hlas než sloupkař New York Times Thomas Friedman ve středu varoval, že se Spojené státy „blíží ke kulturní občanské válce“.
  • Toto zakořeněné rozdělení – podporované polarizačními účinky sociálních médií a stále častěji přerušované skutečným násilím – hrozí ochromit Ameriku tváří v tvář vnějším hrozbám, od probíhající pandemie přes vzestup Číny až po prohlubující se vlnu klimatických změn.

Ano, ale: Podívejte se zpět do americké historie a najdete více hrozivých příkladů každého z těchto faktorů. Sociální nepokoje v roce 1968 byly mnohem krvavější, pandemie chřipky v roce 1918 zabila mnohem více lidí a samozřejmě ukončení prvotního hříchu otroctví si vyžádalo občanskou válku, která si vyžádala 750 000 mrtvých.

  • Ale jak Friedman poznamenal ve svém sloupku, „Abraham Lincoln není prezident“.

Podtrženo a sečteno: Americká zkušenost s překonáváním minulých existenčních krizí nám dává naději na přežití, ale ne jistotu. Několik příštích měsíců nám může napovědět, zda jsou Spojené státy nakonec na cestě k obnově, nebo ke zkáze.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.