Dobře psát je těžké. Velmi těžké. Neexistují žádné zkratky ani „hacky“. Jediný způsob, jak se zlepšit, je praxe.
Napsat dobře je těžké. Velmi těžké. Neexistují žádné zkratky ani „hacky“. Jediný způsob, jak se zlepšit, je praxe. I tak ale existuje několik zásad, které mohou pomoci tento proces urychlit.
Pište každý den.
I když jde jen o jeden odstavec. Sakra, i kdyby to měla být jen jediná věta! Snad víc než v jakékoli jiné činnosti jsem zjistil, že pro rozvoj spisovatelské profese je naprosto zásadní důslednost. Vyhraďte si každý den čas – i kdyby to mělo být jen 15 minut – na psaní.
Čtěte každý den.
Při tom si všímejte, co se vám na některých pasážích líbí (opakujte tyto věci), a všímejte si, co se vám na některých pasážích nelíbí (vyhýbejte se těmto věcem).
Cvičte každý den.
Moje nejlepší práce – od nápadů na články přes odstavce až po věty – se mi vždycky vybaví uprostřed fyzické aktivity. Považujte cvičení za součást své práce.
Spěte se zápisníkem.
Během velkých spisovatelských projektů se často budím uprostřed noci s nápady, které stojí za prozkoumání – někdy dokonce s celými odstavci – v hlavě. Rychle si je zapíšu do zápisníku, který mám na nočním stolku, abych mohl znovu usnout a nemusel se starat o to, zda nápad udržím.
Vytvořte si rutinu.
Píšu ve stejnou dobu, ze stejných míst (několik kaváren v okolí), se stejným nápojem (americano s pařeným mlékem) a svačím to samé (oříšky a cereálie). Dělám všechno pro to, abych vyvážil nejistotu – hrůzu – z prázdné stránky.
Nepište a neupravujte zároveň.
Když píšete, prostě pište. Dostat věci z hlavy na stránku je dost těžké. Neznemožňujte si to tím, že se to budete snažit udělat elegantně hned napoprvé. Můj postup je jednoduchý:
Přestávejte, dokud máte náskok.
Pokud píšete déle než 90 minut a začne vám to jít ztuha – přestaňte! Snaha „donutit se“ je téměř vždy neproduktivní. Navíc, pokud skončíte na pozitivní notě, je snazší na ni znovu navázat.
Pracovat a znovu pracovat a znovu pracovat.
Je zatraceně nemožné udělat něco správně napoprvé, podruhé nebo dokonce potřetí. Smiřte se s tím, že musíte – stejně jako téměř každý jiný spisovatel – pracovat jako řemeslník. Dláto na větě není něco, z čeho bys měl být frustrovaný. Je to něco, co je třeba přijmout. Také si své dílo přečtěte nahlas. Je to nejlepší způsob, jak se dostat z vlastní hlavy, což je nedílná součást toho, aby vaše dílo dávalo smysl i ostatním.
Pište nejprve pro sebe.
Pokud vás to, co píšete, zajímá, je pravděpodobné, že se vám o tom bude lépe psát a že to bude zajímat i vaše publikum.