Lotzův dům
Lotzův dům byl mnohokrát zmiňován jako strašidlo ve Franklinu. Webové stránky Are you Terrified spolu s Travel Channel označily tento historický dům za „jedno z nejděsivějších míst v Americe“. Byl postaven v roce 1858 pro rodinu Lotzových, proběhla v něm část bitvy o Franklin a později se stal nemocnicí pro zraněné vojáky. Svědci tvrdí, že v domě slyšeli hrát bubny a ženu, která volala po milované osobě.
Tvrdí, že mnozí spatřili přízračné postavy, které nahlížely z oken, když byl dům zavřený.
„Vždycky jsem říkala, že pokud věříte na duchy, tak tady budou,“ řekla Margie Thessinová z Franklinu na nohou. „Když se zamyslíte nad tím, proč po sobě duchové zanechávají stopy, jejich život byl často zkrácen. Jsou to nedokončené záležitosti a někdy prostě nevědí, že jsou mrtví.“
„V noci se dějí věci,“ řekl v roce 2014 J. T. Thompson, majitel Lotzova domu, televizi WSMV. „O tom není pochyb. Když uvážíte, co se děje uvnitř tohoto domu a na pozemku, který tento dům obklopuje, nedokážu si představit nic děsivějšího.“
Dům Lotzových byl kdysi domovem německé přistěhovalecké rodiny, která hledala jednoduchý život na předválečném jihu, ale místo toho se ocitla uprostřed občanské války. Podle některých, kteří v okolí domu žili a pracovali, zůstalo v domě i na mlhou zahalených bojištích 150 let po bitvě u Franklinu něco z minulé éry.
„Tohle bylo srdce, duše, nulový bod bitvy,“ řekl Thompson. „Bylo to nejkrvavějších pět hodin americké občanské války.“
„Byli to vojáci, kteří na sobě leželi během 20 minut od zahájení útoku,“ dodal Thessin.
„Vzhledem k tomu, že se nachází na bojišti, slouží jako nemocnice pro konfederační i federální jednotky,“ řekl Thompson v roce 2014 pro WSMV. „Je to velmi unikátní situace, když se obojí nachází pod jednou střechou, pod jednou stavbou. Nejlépe to popsal Lotz ve svém deníku, když druhý den vyprávěl o mrtvých na svém dvorku. Říká, že stojí jako strašáci. Nesmějí padat pro mrtvé k nohám.“
„První, co řeknu každý den, když vejdu do tohoto domu, je: ‚Zdravím všechny,'“ řekl Thompson. „Teprve když je nevezmete na vědomí, připomenou vám, že jste na ně zapomněli.“