Vím. Lidé nemají rádi gramatické policajty.
A ano, jazyk se vyvíjí, takže se někdy dostávají do popředí nová slova a slovní spojení nebo se jejich použití v průběhu času mění (třeba doslova). To mi nevadí.
Ale pro nás jako profesionály je písemná komunikace tak důležitá, a zvláště teď, když se digitální svět tolik řídí psaným slovem. Proto znovu vytahuji svůj seznam nejčastěji nesprávně používaných slov a frází, se kterými se setkávám při své práci tvůrce obsahu a častého redaktora, v naději, že vám pomohou vyhnout se tomu, abyste o ně zakopávali ve své vlastní práci.
Chci jen, aby vaše psaní bylo stejně úžasné jako vy. Takže tady to je.
Tato fráze není „tady, tady“.
„Slyšte, slyšte“ vznikla v britské Dolní sněmovně a je to zkrácená podoba pokřiku „slyšte ho, slyšte ho“. V parlamentu se moc netleská, takže tato fráze je jeho náhražkou.
Pro všechny záměry a účely
Fráze není „pro všechny intenzivní účely“. Předpokládám, že je možné, že vaše záměry mohou být intenzivní, ale správná fráze je „pro všechny záměry a účely“.
Et cetera
Zkratka „atd.“ při pravopisné úpravě je „et cetera“, nikoli „ex cetera“. Je to latinský výraz pro „a ostatní“. Můžete také narazit na „et al.“, což je zkratka latinského et alia a znamená „a ostatní“. Za slovem „al.“ je třeba udělat tečku, abyste věděli, že jde o zkratku.
Připojte to
Myslete na koně. Když něco přibrzdíš, zpomalíš to nebo to dostaneš více pod kontrolu. „Vládnout“ je slovo, kterým se označuje vláda panovníka. Podobně když někomu dáš „volnou ruku“, necháváš mu trochu volnosti, nedáš mu trůn ani království.
Vzhledem k
Mělo by to být buď „co se týče“, „s ohledem na“, nebo „s ohledem na“. „In regards to“ je oblíbené nesprávné použití.
Ty a já vs. Ty a já
První trik: Druhá osoba je ve větě na prvním místě (ber to jako dobré vychování). Správně by tedy bylo říkat „Susan a já“, nikoli „já a Susan“. A teď k tomu, jestli použiješ „já“, nebo „mě“:
Druhý trik: Přečtěte si větu bez druhé osoby a zjistěte, zda zní správně. Např: „Amber poslala kopie své knihy Susan a mně“. Odstraňte Susan a zůstane vám věta „Amber poslala kopie své knihy mně“. Ne, to nefunguje. Zde je správné osobní zájmeno „mě“.
Nebo „Jim a já jsme šli do kina“. Neřekli byste „Já šel do kina“, pokud nejste Cookie Monster, takže zde byste použili „já“.
Cite/Site/Sight
„Cite“ znamená odkazovat, citovat nebo se o něčem zmínit. Citoval bys třeba článek nebo příspěvek na blogu ve své knize.
„Site“ je místo. Staveniště, místo činu, dokonce i virtuální svět webových stránek.
„Sight“ je buď něco, co je vidět (You’re a sight for sore eyes!), akt vidění něčeho (You might sight land in your binoculars), nebo dokonce aspirace (jako když si stanovíte určitý kariérní cíl). A mimochodem, chodí se na „sightseeing“, nikoli na „siteseeing“.
Could Have/Should Have
Správně je „could have“ nebo „should have“, a zkratka je „could’ve“. V našich mluvních vzorcích v americké angličtině zní jak fráze, tak zkrácení při vyslovení jako „could of“ nebo „should of“ (a to je pravděpodobně důvod, proč tato záměna vůbec vznikla), ale jsou nesprávné.
Couldn’t Care Less
Jestliže byste se mohli starat méně, znamená to, že jste skutečně schopni starat se méně, což není to, o co vám jde, když jste vedeni k použití této fráze. Pokud je pravda, že si nedokážeš představit, že by ti na něčem záleželo méně, než ti záleží, je správná fráze „nemohlo by ti na tom záležet méně“.
10. údajně
Ne „údajně“. Ever.
Enamored Of
Toto není zdaleka tak běžné. a přiznávám, že je to trochu hnidopišské, protože nesprávná verze je dnes už docela rozšířená. Správná věta je ve skutečnosti „enamored of“, nikoli „enamored by“. „Enamored with“ je v pořádku, ale není nutně preferováno, pokud jste gramatický smrkáč. Pokud jsi „enamored by“ Justin Bieber, znamená to vlastně, že je do tebe celý zamilovaný, ty šťastný pse.
Angličtina je divná, já vím.
Dialog
Dialog je rozhovor nebo diskuse. Je to podstatné jméno, věc. S někým nevedete „dialog“, ale „vedete dialog“. Ano, vím, že se v obchodním jazyce stalo běžným používat dialog jako sloveso. Ale je to žargon a v korespondenci to zní strašně.
O žargonu bychom mohli napsat celý příspěvek, ale pro tuto chvíli odbočím.
Flesh out a Flush out
Nápad „konkretizujete“, abyste mu dodali obsah a dále ho rozvíjeli. Přemýšlejte, jak přidat více masa na kost. „Vypláchnete“ králíka z živého plotu nebo kachny z bažiny nebo zločince z jeho úkrytu.
Doladit a doladit (a doladit)
Pokud se vaše nápady dobře neshodují, nedoladily se (což znamená, že se neshodly). Pokud se nesladily, znamená to pravděpodobně, že potřebovaly mnohem víc rytmu a toho chlápka z Airplane. „Gibe“ je vtip nebo škádlení.
Say Your Piece
Pokud se chystáte „říct svůj kousek“, znamená to, že se chystáte nahlas říct kousek svého psaní nebo možná prozradit něco ze své mysli. Nemusíš „říci své slovo“.
Na svatbě buď „promluvíš hned, nebo navždy mlčíš“, což znamená zachovat mlčení na věky věků. Pokud „mlčíš“, rozhodně doufám, že jsi policista nebo v soukromí svého domova.
Řada a fronta
Pokud stojíš ve frontě, jsi ve frontě nebo „stojíš ve frontě“. Pokud plánujete příspěvek nebo část obsahu, jste „ve frontě“ nebo „ve frontě“. Je to takové divné slovo na pohled i na psaní, ale má francouzský původ a je správné v těchto kontextech, když máte na mysli zařadit něco do plánu nebo procesu.
Cue jsou věci jako kulečníkové tyče a ukazatele pro herce, aby mluvili své role.
Case In Point
Často se to zaměňuje za „případ a bod“, ale to je nesprávné. Výraz „in point“ už moc nepoužíváme – to je takové staré anglické použití, když se mluví o něčem, co je relevantní – ale správný výraz je „case in point“, když se odkazujete na nějaký příklad, abyste něco podpořili.
Toe The Line
Nepřetahuješ ji (pokud nejsi Mater).
Toeing the line znamená přetahování se o okraj této linie tak těsně, že se blížíš jejímu překročení. Drzí lidé jako já často přešlapují na místě a málem se dostanou do problémů. Ale ne tak docela. Většinou.
Pokud se můžu zeptat…
Tohle je trochu obskurní a málo známá gramatická věc a jedno z těch pravidel, u kterých – když je použijete správně – si lidé pravděpodobně budou myslet, že to děláte špatně, i když jste jeden z mála, kdo to dělá správně.
Ale správně se taková věta s gerundiem – tedy slovesem končícím na -ing – říká tak, že se použije přivlastňovací tvar přídavného jména „můj“, a ne že se řekne „Jestli dovolíš, tak se zeptám“. Přemýšlejte o tom takto: Prosba je činnost, která vám patří. Další příklad? „Myslíte si, že moje vystoupení na této akci by bylo dobrým kariérním krokem?“
Je to časté zneužití, ale není to všeobecně známé pravidlo, takže to sem hodím jako „no není to šikovné“.
Nepříznivý a nepříznivý
Kdybych měl dolar pokaždé, když tohle čtu…
Příznivý je přídavné jméno s významem „špatný“, například s nepříznivou reakcí na jídlo nebo včelí bodnutí, nebo když se mluví o nepříznivých povětrnostních podmínkách.
Jestliže jste proti tomu, abyste něco dělali, nebo se tomu vyhýbáte, kdykoli můžete, máte k tomu odpor. Mám averzi vůči hrachu. Ten, kdo rozhodl, že kašovité zelené kuličky představují jídlo, by si měl nechat zkontrolovat chuťové pohárky.
Home In
Pokud se blížíte k nějakému místu nebo myšlence či ústřednímu bodu sporu, máte k němu odpor. Fráze pochází ze starého použití poštovních holubů. Častým nesprávným užitím je říkat hone in on something (zaměřit se na něco), a to na základě nesprávného slyšení home jako hone (zaměřit se), když je fráze vyslovena nahlas.
Hone je zcela legitimní slovo, které znamená brousit (jako ostří nože). Ale hone inisn není správná fráze.
Předem přiznávám, že jako o mnoha věcech týkajících se používání jazyka, i o této se vedou debaty. Někteří říkají, že hone in je vhodné použít, protože se stalo tak běžným.
Uvědomuji si, že jazyk se vyvíjí, v některých případech z dobrého důvodu (řekněme, že potřebujeme slovo pro popis něčeho, co předtím v tomto kontextu neexistovalo). Ale v tomto případě, když existuje naprosto rozumná a správná alternativa, která znamená to, co jste zamýšleli na prvním místě, a nesprávné použití je prostě způsobeno tím, že jste něco špatně slyšeli, proč se nenaučit a nepoužívat správný výraz? <konec kverulantského brblání>
Nezávisle na tom
Toto slovo je správné, když máte na mysli „nezávisle na tom“. Bez ohledu na to není správné slovo. Ze své podstaty je to dvojí zápor. Konec.
Viz můj předchozí bod o přijímání nesprávných věcí jen proto, že je lidé vytrvale používají nesprávně. Gramatický snob, ven.
Champing at the Bit
Věřte tomu nebo ne, ale tohle je správný výraz, nikoliv chomping at the bit. Champing znamená vydávat hlasité kousací nebo žvýkací zvuky a ta část s kousátkem samozřejmě odkazuje na gumové nebo kovové kousátko, které má kůň v tlamě, když má nasazenou uzdu. Rádi do něj hlučně žvýkají, proto vznikl tento výraz.
Tady to máš. Udělej na své přátele dojem. Budou si myslet, že se mýlíš, ale to nevadí. Můžeš je poslat na tento příspěvek (nebo na Google) a škodolibě se pokochat.
Zatajený dech
Když něco očekáváš tak moc, že sotva dýcháš, čekáš se zatajeným dechem. Sloveso abate znamená zmenšovat nebo zmenšovat, odkud toto slovo pochází.
Pokud čekáš se zatajeným dechem, možná budeš muset zahodit slanečka a vzít si kartáček na zuby.
Princip a princip
Princip znamená spoustu různých věcí, ale záměna je obvykle způsobena tím, že se tato slova vyslovují úplně stejně, takže v mluvené řeči není možné poznat, o co se jedná.
První použití slova principal je, když se jedná o přídavné jméno s významem první, primární nebo hlavní; například: „Hlavní důvod, proč se zabývám touto zakázkou, je…“
Jako podstatné jméno se principal někdy používá v názvech pracovních pozic, jako například „hlavní architekt“. Máte ředitele školy. Část hypotéky, která není úrokem, je jistina (tj. hlavní část úvěru). Toto slovo má několik významů s tímto pravopisem, takže když máte pochybnosti, vyhledejte si ho.
Princip je pouze podstatné jméno a znamená pravidlo, doktrínu, víru, zákon nebo zásadu (což mimochodem není nájemce. Ti žijí v budovách nebo obydlích nebo v nějakém jiném druhu. Hej! Bonusové gramatické oopsie.).
Sneak Peek
Často se nesprávně píše jako sneak peak, tato fráze se týká zvláštního nahlédnutí na něco, nikoli tajného vrcholu hory. Ledaže bys na nějakou horu lezl tajně, v tom případě bys asi mohl mít sneak peak.
Nejčastěji se však chce napsat sneak peek. Nedovol, aby tě část „ea“ ve slově sneak nutila napsat to dvakrát.
Loath To
Jestliže se ti do něčeho nechce nebo zdráháš, tak to děláš nerad. Pokud to zároveň nenávidíte, může se vám to skutečně hnusit. Rozhodně se však jedná o různá slova a vynechání „e“ ve slově hnusit se není chybou!“
Hnusí se mi prát, ale hnusí se mi nechat ho týdny hromadit, protože mi dojde spodní prádlo.
Méně vs. méně
Nejjednodušší způsob, jak si zapamatovat, které z nich použít: Méně se obvykle vztahuje k jednotlivým, diskrétním počtům věcí, které můžete spočítat jednu po druhé. V této řadě je méně lidí než v této. (I když to tak nikdy nevypadá, když si vyberu frontu na potraviny.)
Méně se vztahuje k objemu nebo množství. V té sklenici je méně vody než předtím. O čtení novin je v dnešní době menší zájem.
Možná matoucí výjimka je zde kolem času nebo peněz. Ty obvykle označujeme spíše jako množství než jako konkrétní čísla, takže máme méně času a méně peněz, než bychom si často přáli.
Náhodou
Prosím. Pro lásku ke všem posvátným věcem. Správně je zde předložka by. Věci se dějí náhodou, nikoliv omylem. Prosím? Děkuji.
Na přání: V minulém příspěvku jsem řekl, že se nebudu zabývat některými nejčastěji řešenými chybami, protože se vyskytují na mnoha místech. Ale několik lidí se zmínilo a ptalo na tuto, takže tady je. Je to matoucí, takže není divu, že se tak často zaměňuje.
Většinou můžete afekt považovat za sloveso a efekt za podstatné jméno. Například ovlivňujete něco (působíte na to) a nakonec na to máte účinek (výsledek). Také máte osobní afekty v kufříku nebo které sbíráte, když skládáte kauci. Kluci z Mythbusters jsou úžasní ve speciálních efektech.
Méně časté, ale správné použití affect jako slovesa je také to put on an exaggerated display. Nejčastěji ho slyšíme ve frázích jako „působit dojmem kultivovanosti“.
Divné:
- Efekt jako sloveso s významem „vytvářet“, například ve větě „Mám chuť působit na změny v této organizaci“. Business guru, berte na vědomí.
- Affect jako podstatné jméno, kde je důraz na první slabice (AF-fect). Označuje emoci nebo emocionální stav. Toto použití není běžné, pokud nejste nějaký vědec nebo lékař, ale je to legitimní použití tohoto slova.
Vím. Je to matoucí. Už jsem se zmínil, že angličtina je divná? Je.
Used To
Byl jsi dítě a teď jsi dospělý. Nebo většina z vás je.“
Ve spojení „d“ a „t“ mezi slovy used a to zní tato fráze jako use to. Totéž platí pro supposed to (nikoli suppose to)
Některé zdroje…
Váš nejlepší přítel je Brians Common Errors in English Usage. Paul Brians je emeritní profesor angličtiny na Washingtonské státní univerzitě. Není to sexy webová stránka, ale je to úžasná kompilace běžných chyb v používání angličtiny. Když máte pochybnosti, podívejte se sem, ušetříte si chybu a něco málo se přitom naučíte. Mně – bezúhonnému slovíčkáři – to pomohlo už mockrát. Jak jsem řekl, angličtina je divná.
Pokud byste chtěli skutečnou knihu, Strunk and White’s Elements of Style je skvělý pomocník. Některá pravidla tam jsou dost přísná a tradiční, ale celkově je to skvělá a vtipná příručka. Pořiďte novému absolventovi výtisk, než se vydá na vysokou školu nebo do prvního zaměstnání.
.