23 hlavních kladů a záporů klonování člověka

Klonování člověka v podobě jednovaječných dvojčat je nejbližším srovnáním, které v současné době k tomuto vědeckému konceptu máme. Procesy umělého klonování dosud nebyly vyvinuty a je možné, že se nikdy nedostanou na světlo světa kvůli četným etickým a morálním problémům spojeným s technologií, která by umožnila vypěstovat geneticky identickou kopii existujícího nebo dříve existujícího jedince.

I když existují přirozeně zdvojené „klony“, které mají téměř identický genetický profil, nejedná se o přesné duplikáty. Každý člověk má jiné zkušenosti, myšlenky a perspektivy, které dohromady vytvářejí jedinečného jedince. Dokonce i z lidí, kteří sdílejí podobné prostředí s podobnou DNA, se mohou vyklubat velmi odlišní jedinci.

Při pohledu na hlavní klady a zápory klonování lidí je nezbytné, abychom vyvážili potřebu rozvíjet vědecké procesy spojené s tímto umělým úkolem a zároveň řešili etické a morální problémy, které v současnosti existují při ručním vytváření nebo změně genomu. Toto jsou zásadní body, které je třeba přezkoumat.

Seznam kladů klonování lidí

1. Klonování lidí by mohlo vyřešit problémy s plodností.
Páry, které nemohou počít dítě přirozenou cestou, budou moci díky klonování lidí vytvořit děti, kterým jsou geneticky příbuzní. Neplodnost by se mohla stát problémem minulosti, protože lékaři by mohli odebrat genetický profil každého z rodičů, vpravit jej do embrya mimo tělo a případně plod vypěstovat v laboratorním prostředí. Tento proces by mohl pomoci zemím, jako je Japonsko, které se právě potýkají s nízkou porodností.

Na konci roku 2018 BBC informovala, že ve vyspělých zemích došlo k pozoruhodnému poklesu porodnosti. V roce 1950 měly ženy během svého života v průměru 4,7 dítěte. V roce 2018 činila míra porodnosti pouze 2,4 dítěte na ženu. Ve Spojeném království je tato míra pouze 1,7 dítěte. Když v zemi klesne porodnost pod 2,1 dítěte na rodinu, populace se nakonec zmenší.

2. Klonování lidí by mohlo vést k pokroku v medicíně.
Procesy klonování lidí by mohly pomoci vytvořit nové pokroky v lékařské vědě. Vytvořením duplikovaného jedince by bylo možné sdílet genetický materiál, což by mohlo pomoci předcházet nemocem, které mohou mít negativní dopad na život daného člověka, nebo je léčit. Mohl by tak vzniknout nový směr výzkumu, který by se vyrovnal tomu, co dnes vidíme u potenciálu terapie embryonálními kmenovými buňkami.

3. Klonování člověka odemyká výhody genetických modifikací.
Klonování člověka vyžaduje přesnou formu genetického inženýrství. Pomocí našich současných technologií bychom implementovali enzymy z bakterií, abychom lokalizovali geny s v naší DNA a vytvořili potřebné modifikace pro duplikaci. Tato technologie se používá již od roku 2015, takže se nejedná o něco, co by nám bylo zcela neznámé. Víme o pěti potenciálních výhodách genetické modifikace v rámci lidského genomu, které stojí za prozkoumání.

– Mohla by nám pomoci začít léčit genetické choroby, jako je cystická fibróza nebo talasemie.
– Genetická modifikace by nám také mohla pomoci vypořádat se s komplexními chorobami, jako je schizofrenie nebo srdeční choroby.
– Klonování člověka by nám mohlo pomoci objevit nové způsoby boje proti přirozenému procesu stárnutí, včetně potenciálních možností jeho zastavení.
– Děti by již nemusely před narozením procházet genetickou loterií, abychom věděli, jaký bude jejich lidský potenciál během života.
– Mohlo by to začít snižovat celkové náklady na léčbu nemocí po celém světě.

4. Klonování lidí by nám mohlo pomoci rychleji se zotavit z devastujících úrazů.
Intervenční ortopedie je nechirurgická možnost, která využívá pacientovy vlastní buňky k tomu, aby pomohly napravit poškození, k němuž došlo při úrazu. Podvrtnutí nebo natažení vazu se obvykle zhojí za 4 až 6 týdnů při odpočinku, ale pokud dojde k natržení, je primární možností léčby (zejména u ACL) aplikace tkáňového štěpu pod strmějším úhlem, aby se podpořil proces hojení.

Současný postup zvyšuje u pacienta riziko osteoartrózy a poškození chrupavky v pozdějším věku. Díky procesům lidského klonování se mohou buňky začít obnovovat samy. Vzniká tak možnost rychlejšího zotavení, protože lékaři duplikují přesně ty buňky, které tělo potřebuje.

5. Klonování lidí snižuje problémy socioekonomické rovnosti.
Podle Science X Network až 10 % dětí ve vyspělém světě v současnosti užívá léky, jako je Ritalin, které jim pomáhají řešit problémy se špatným sebeovládáním. Tyto léky umožňují dnešním dětem zlepšit jejich vyhlídky na vzdělání, protože mají větší kontrolu nad svým chováním. Vzdělávání, speciální služby, strava a další sociální zásahy se také používají k nápravě přirozené nerovnosti, která vzniká přirozeným procesem reprodukce.

Přistoupení ke klonování lidí by umožnilo, aby příští generace dětí potřebovala během svého života méně zásahů, protože by byla geneticky vybavena tak, aby zvládla problémy, které by je mohly potkat.

6. Klonování lidí by mohlo odstranit vadné geny a chromozomy.
Statistiky genetických onemocnění jsou v dnešním světě obzvláště chmurné. Přibližně u 1 % obyvatel Spojených států se někdy v průběhu života objeví specifická porucha s genetickým základem. Přibližně 1 ze 100 000 lidí v USA má v současné době syndrom A a 100 000 dětí na celém světě se potýká se syndromem B. V současné době je nejčastější příčinou úmrtí novorozenců v důsledku vrozených vad. Všechny tyto problémy by bylo možné omezit nebo odstranit, kdybychom přijali výhody, které klonování lidí poskytuje.

7. Klonování lidí by umožnilo velkým mozkům pokračovat ve prospěch lidstva.
Představte si, čeho by byl Albert Einstein schopen dosáhnout, kdyby měl 100 let na práci místo několika desetiletí během jediného života. Kde bychom dnes byli, kdyby měl Leonardo da Vinci se svou působivou představivostí přístup k moderním technologiím? Díky klonování lidí bychom byli schopni připravit půdu pro to, aby největší mozky lidstva mohly pokračovat ve své práci, i když jako noví jedinci, což by pomohlo naší společnosti postupovat ještě rychlejším tempem.

Významný přínos vědě, hudbě, literatuře a umění je možný díky technologiím spojeným s klonováním lidí.

8. Klonování lidí by nám pomohlo vytvořit více kmenových buněk.
Kmenové buňky jsou to, co pomáhá budovat, udržovat a opravovat tělo po celý náš život. Existují procesy, které tyto buňky vykonávají přirozeně, což umožňuje, aby s nimi lékaři manipulovali a opravovali tak nemocné nebo poškozené orgány a tkáně. Když jsou přenášeny z jedné osoby na druhou, pak příjemce vnímá tyto buňky jako cizí tělesa, což vyvolává imunitní reakci. Klonování je způsob, jak vytvořit geneticky identické buňky, které by mohly pomoci vytvořit lepší zdravotní výsledky pro lidi, zejména pokud trpí vzácným genetickým onemocněním.

9. Klonování lidí by mohlo eliminovat virové epidemie.
Primárním cílem léčby viru, jako je HIV/AIDS, je potlačit příslušné mechanismy, které poškozují lidské zdraví. Klonování lidí by mohlo pomoci replikovat přirozenou odolnost vůči těmto nemocem, poruchám a stavům, až bude objevena v běžné populaci. Po celou dobu existence nemocí na naší planetě existuje několik vybraných lidí, kteří mají přirozenou odolnost vůči konkrétním nemocem. Například mutace genu CCR5 vytváří přirozenou odolnost vůči viru HIV.

Někteří lidé přirozeně odolávají viru chřipky lépe než jiní. Vědci dokonce zjistili, že skupina žen v západní Africe zůstala naprosto zdravá i přes opakované vystavení viru ebola. Klonování lidí by nám umožnilo využít těchto přirozených imunit k vytvoření nových vakcín, léčebných postupů, nebo dokonce dětí v budoucích generacích, které by nebyly nuceny bojovat s tak ničivými nemocemi.

10. Klonování lidí by mohlo přizpůsobit naši populaci měnícím se podmínkám na planetě.
Procesy evoluce umožňují lidstvu začít se přizpůsobovat měnícím se podmínkám na naší planetě. Budoucí generace se mohou přizpůsobit oteplování světa díky pomalému přizpůsobování našeho genetického profilu této změně. Klonování lidí by mohlo tento proces urychlit a pomoci tak zachránit životy, které by za normálních okolností byly ztraceny v důsledku procesu přirozeného výběru. Byli bychom schopni vzít genetický profil těch, kteří jsou nejodolnější vůči jakékoli změně, duplikovat ho a pak ho rozšířit na zbytek populace.

11. V případě, že by se genetický profil změnil, bylo by možné jej rozšířit na zbytek populace. Klonování lidí by mohlo vést k pokroku v transplantaci orgánů.
V současné době je ve Spojených státech na čekacích listinách na transplantaci orgánů více než 100 000 lidí. Zhruba 10 000 osob čeká na kritický orgán, například srdce. Díky procesům lidského klonování může být možné v laboratorních podmínkách duplikovat potřebný orgán pacienta a vytvořit tak životaschopný výsledek. Tento proces by také snížil imunitní reakci, ke které dochází po provedení tohoto zákroku, protože nový orgán by byl založen na buňkách daného jedince namísto náhodného dárcovství.

12. Klonování lidí by nám mohlo pomoci pochopit důvody, proč dochází ke spontánním potratům.
Spontánní potrat, což je lékařský termín pro ztrátu těhotenství nebo „potrat“, je přirozená smrt plodu nebo embrya dříve, než může samostatně přežít. Přibližně 80 % případů nastává v prvních 12 týdnech těhotenství, přičemž přibližně polovina případů zahrnuje nějaký typ chromozomální abnormality. Mezi ženami, které jsou v současné době těhotné, může dojít k tomuto následku až u 1 z 5 žen. Procesy, které stojí za klonováním lidí, by nám pomohly lépe porozumět těmto abnormalitám a následně je opravit, abychom předešli budoucím ztrátám.

Seznam nevýhod klonování lidí

1. Klonování lidí by mohlo způsobit, že lidé budou stárnout rychleji, místo aby stárli pomaleji.
Když buňky začnou stárnout, informace, které získají, se otisknou do jejich fyzické struktury. Když člověk začne dospívat, vytváří genetickou informaci, kterou si jeho genom uchovává. I když víme, že klonování je možné, v současné době nerozumíme tomu, zda by informace obsažená v naší DNA mohla způsobit, že se umělý duplikát bude vyvíjet rychleji než normálně.

Pokud se genetický otisk stáří skutečně vztahuje na lidský genom, pak by poskytnutí embrya staršími buňkami mohlo způsobit problémy s předčasným stárnutím. Tento proces by mohl vést ke vzniku nových genetických onemocnění a potenciálně zvýšit riziko předčasné smrti.

2. Klonování lidí by změnilo způsob, jakým vnímáme individualitu.
Klonováním lidí by vznikli dva nebo více jedinců se stejným genetickým profilem. Každý člověk by měl svůj vlastní mozek a tělo, což znamená, že by byl jako každý jiný člen rodiny v rámci určitého genetického profilu. Ačkoli by se každá osoba vyvíjela jedinečně na základě svých okolností, stále by existovaly problémy s individualitou kvůli existujícím fyzickým podobnostem. Ostatní lidé, kteří nejsou do procesu klonování zapojeni, by se mohli začít ve společnosti chovat k těm, kteří jsou odlišní, čímž by vznikla nová společenská třída vyhrazená pouze pro ty, kteří jsou genetickými duplikáty „autentického“ člověka.

3. Klonování lidí by bylo zpočátku dostupné pouze pro bohaté.
Ačkoli klonování lidí nakonec na určité úrovni pomůže všem, první postupy by byly dostupné pouze těm, kteří mají dostatek peněz, aby mohli využít jeho potenciálních výhod. V lidstvu platí obecné pravidlo, které říká, že ti, kdo mají moc, udělají cokoli, aby si ji udrželi. I kdyby se technologie staly dostupnými pro všechny, ti, kteří získali výhody jako první, by již měli výraznou výhodu nad těmi, kteří je nezískali.

I s touto vědou bychom stále měli své socioekonomické rozdíly, protože ti, kteří mají peníze, by si mohli dovolit více funkcí, doplňků nebo postupů než ti, kteří bojují o jídlo na svém stole.

4. Klonování lidí by čelilo stejným nebezpečím jako klonování zvířat.
K vytvoření jednoho životaschopného klonu zvířete je za mnoha okolností zapotřebí více než 100 embryí. Přestože vědci díky technologiím a pochopení výzkumu v této oblasti úspěšně oživili jeden vyhynulý druh, výsledky nebyly nijak velkolepé. Bucardo, vyhynulá divoká koza, žila po dosažení stádia smysluplného života jen asi 10 minut. Proto je dnes tento proces ve většině částí světa nezákonný a spoléhá se na výzkum v oblasti klonování kmenových buněk jako na způsob, jak pokročit ve vědě namísto duplikování celých jedinců.

5. Klonování lidí bude vždy spojeno s duchovními, morálními a etickými důsledky.
S procesem umělého klonování budou vždy spojena fyzická rizika pro člověka. Lidé mají proti této vědě také etické a morální výhrady. Když se v roce 1997 narodila klonovaná ovce Dolly, netrvalo dlouho a náboženští představitelé se z kazatelny vyslovili proti této vědě. Římskokatolická církev je proti jakémukoli klonování lidí a tento postoj zastává již od roku 1987. Židovští představitelé nepovažují nutně oplodněné embryo za plnohodnotné lidské stvoření.

Tyto debaty nikdy nezmizí. Někteří lidé nemají s myšlenkou vytváření lidských klonů žádný problém. Jiní budou po celý život zásadně proti této vědě. Tato rozdílnost názorů by vytvořila další rozkoly ve společnosti, které by se v budoucnu mohly stát problematickými.

6. Pokusy o klonování lidí byly většinou neúspěšné.
Pokud se podíváme na procesy genetické léčby a jejich výsledky, více než 90 % snah podniknutých k léčbě lidí skončilo neúspěchem. I když dojde k úspěšné léčbě pomocí genetických technik, jedinec obvykle musí svou léčbu užívat po celý svůj život, aby mohl nadále pociťovat výhody této technologie a výzkumu. Tato nevýhoda může zmizet s tím, jak se bude zvyšovat naše porozumění tomuto tématu, ale je to něco, co musíme zvážit, než postoupíme i k dalším krokům.

7. Klonování lidí by mohlo kontaminovat rozmanitost naší DNA.
Ačkoli novorozenci procházejí během své embryonální vývojové fáze řadou „náhodných“ vývojů, mít vyšší úroveň genetické rozmanitosti v rámci lidské populace je prospěšné pro celkové zdraví našeho druhu. Pokud zůstáváme uzavřeni v uzavřených genetických skupinách, pak se naše DNA kontaminuje vyšší úrovní mutací. To vede k vyššímu riziku onemocnění v pozdějším věku.

Tento problém jsme již viděli u aškenázské židovské populace. Existuje pět běžných genetických onemocnění, která jsou v jejich komunitě mnohem častější než u běžného lidstva. Cystická fibróza, Tay-Sachsova choroba, familiární dysautonomie, spinální svalová atrofie a Gaucherova choroba jsou závažné problémy s výskytem až 1 z 10.

8. Klonování lidí by mohlo vést k vykořisťování.
Centrum pro bioetiku a lidskou důstojnost naznačuje, že jednou z nejvýznamnějších nevýhod klonování lidí by bylo to, jak by mohlo vést k novému vykořisťování žen. Vědci by museli vyrobit dostatečné množství klonovaných embryí, aby vytvořili dostatečný počet životaschopných linií kmenových buněk. Ženám by musely být aplikovány léky, které by jim pomohly k rychlé ovulaci, a poté by musely podstoupit invazivní zákrok k získání vajíček. I za současných podmínek dochází až u 5 % pacientek k hyperstimulaci, která vede k trvalým bolestem břicha a ve vzácných případech dokonce k neplodnosti.

9. Klonování lidí by se zpočátku zaměřilo na ženy, které se potýkají s finančními problémy.
Ženy, které by byly ochotny podstoupit zdravotní rizika spojená se zákrokem odběru vajíček, jsou ty, které se potýkají s finančními problémy. Tyto ženy neusilují o to, aby měly děti. Místo toho chtějí získat peníze spojené s tímto zákrokem. Společnost Advanced Cell Technology již vyplatila až 4 500 dolarů každé ženě, která darovala vajíčka pro jejich neúspěšné klonovací pokusy. Rozšíření výzkumu v této oblasti by vyžadovalo podobný přístup, jako je přístup ke genetickému materiálu, který je nezbytný.

10. Klonování lidí vytváří lidi jako prostředek k dosažení cíle.
Je neetické považovat lidi bez ohledu na jejich věk za prostředek k dosažení cíle. Dokonce i lidé, kteří podporují vývoj kmenových buněk a výzkum embryí, jsou proti myšlence vytváření embryí speciálně za účelem výzkumu nebo za účelem dosažení léčebných výsledků pro jiného člověka. Když začneme zkoumat klonování lidí, děláme přesně tohle. Aktivované buňky jsou stále součástí lidské zkušenosti. Terapeutické klonování by mohlo přinést lékařské informace, které bychom mohli v budoucnu využít, ale náklady mohou být příliš vysoké na to, aby se z tohoto procesu staly nějaké výhody.“

11. Klonování lidí by změnilo způsob, jakým truchlíme.
Představte si svět, kde rodiče ztratí své dítě za tragických okolností. Namísto přijetí přirozeného procesu truchlení by klonování člověka naznačovalo, že genetický materiál by mohl být použit k vytvoření duplikátu. Ačkoli by klon byl jiným jedincem, někteří rodiče by se k němu tak nemuseli chovat. V naší společnosti by to mohlo vyvolat posuny, které by změnily samotný způsob, jakým přistupujeme k nepředvídatelným okamžikům života. Existuje dokonce možnost, že tato věda znehodnotí lidský život. Ztratili jste někoho, koho jste měli rádi? Pak si vytvořte dalšího člověka, abyste omezili svou citovou reakci.

Tyto klady a zápory klonování lidí je nezbytné přezkoumat, protože věda k tomuto výsledku pomalu směřuje. Může se jednat o proces, který bude dostupný ještě za našich životů. Až dosáhneme této nové mety, vyvstane několik filozofických a morálních otázek, na které si musí každý odpovědět sám. Mají lidé duši? Existuje Bůh? Co se stane, když zemřeme? Pokud se nám podaří začít hledat odpovědi již dnes, pak zítřejší technologie nebudou mít zpoždění při zavádění.“

.