Výchova dítěte je plná překvapení. Bez ohledu na to, kolik knih, rodičovských fór a článků Dr. Searse jste přečetli, nic vás nemůže zcela připravit na to, že se stanete rodičem. Kdybych se mohla vrátit do doby před narozením své dcery a říct si, co jsem nevěděla, že zažiju, řekla bych asi tohle:
1. Co všechno bych měla zažít? Udělat si dítě není tak snadné, jak se zdá
Někteří lidé se dokáží rozmnožovat snadno jako králíci, ale u jiných to tak vždy není. Než jsem otěhotněla, naivně jsem si myslela, že kdykoli budu chtít mít dítě, prostě budeme mít s manželem měsíc každý den sex a bum, bude to. Takhle ale lidské tělo opravdu nefunguje.“
Pokud tedy uvažujete o tom, že byste někdy chtěla mít dítě, a chcete si těhotenství naplánovat na určitou dobu, zvažte, zda si nedáte nějaký čas navíc, a snažte se celou věcí nestresovat. Skvělou knihou na toto téma je Taking Charge of Your Fertility. (Je skvělá i v případě, že o otěhotnění neuvažujete, ale jen se chcete dozvědět více o ženském těle.)
2. V případě, že se rozhodnete otěhotnět, můžete se obrátit na společnost G/O Media. Prvních pár měsíců je čiré mučení
Někdy si myslím, že dětský pláč je tak protivný, jejich spánek tak nepravidelný a kojení tak bolestivé jen proto, aby rodiče zocelil. Pokud dokážete přežít prvních pár měsíců Baby Boot Campu, aniž byste přišli o rozum, dokážete přežít cokoli – jste jako superhrdina. Protože opravdu, prvních pár měsíců je peklo, pokud vás baví spát, sprchovat se a dobře fungovat.
Jiní mi říkali, že je to těžké. Ale je nemožné skutečně vyjádřit, jaké to je budit se v noci každé dvě hodiny po dobu několika měsíců. Nebo se snažit uklidnit dítě, které neutěšeně křičí. Nebo se vyrovnat s tím, že vaše tělo je teď o tři čísla větší než dřív (milostivě, to se stává tatínkům i maminkám). Nebo se potýkat s tím, že se necítíte sami sebou nejen měsíce, ale možná i roky.
Další věc, kterou je třeba vědět, je, že ať je to sebehorší, zvládnete to. (Jen se nebojte požádat o pomoc, zejména pokud trpíte poporodní depresí). I v tomto období jsou blažené, úžasné chvíle, a až uplyne dost času, možná na toto období budete vzpomínat s touhou a dokonce budete natolik bláznivá, že si tím mučením projdete znovu.
3. Budete ztrácet a bolestně postrádat spánek
Již po období kojence a batolete můžete mít problémy se spánkem. Noční můry uprostřed noci, děti spící mezi vámi a vaší drahou polovičkou, potíže s jejich včasným vstáváním do školy a podobně.
Myslím, že se to zlepší (mé dceři je sedm a stále nám v noci leze do postele). Požádal jsem kolegu z redakce Lifehackeru a rodiče Waltera Glenna o ujištění, ale ten o tom strašně mlčí.
Slovo do pranice:
4. Nezačínejte se spánkem nebo nočním návykem (jako je pouštění dítěte do postele uprostřed noci), ve kterém nechcete pokračovat, dokud vaše dítě nebude na vysoké škole. Nepotřebujete spoustu dětských věcí ani oblečení
Kočárky, autosedačky, ohrádky, houpačky, hopsadla, hrací podložky, houpací sítě na spaní, kousátka, bryndáky, odříhávače… děti zdánlivě potřebují spoustu doplňků. Ušetřím vám spoustu peněz:
Mnoho nových rodičů se obává, že se jejich miminka budou nudit nebo že budou potřebovat neustálou stimulaci, aby se vyvinul super dětský mozek, ale pravdou je, že miminka v podstatě jen spí, budí se a pláčou, aby byla nakrmena, a po nakrmení usnou. Nepotřebujete mnoho nekonečných způsobů, jak je zaměstnat, ani když se začnou batolit, protože malé dítě baví všechno. (To je také důvod, proč je důležitá dětská izolace.) Děti také mají tendenci vyhazovat i nové hračky rychleji, než vám trvalo, než jste je vyhledali a koupili. Mám garáž plnou dětských rozptýlení a plyšáků (prokletí mé existence), které čekají na sezónu garážových výprodejů. Dodnes si říkám: Proč jsem prostě nekoupila kostky nebo nevyrobila hračky z ruliček od toaletního papíru?“
Podobně lituji, že jsem nekoupila tolik dětského oblečení – alespoň nového. Jednak rodina a přátelé rádi darují rozkošné oblečky (kdo by odolal koupi maličkých botiček, i když se dítě neumí postavit?). Za druhé, děti rostou jako plevel, takže některé oblečky se málokdy nosí, než jim přestanou sedět. Kdybych to mohla udělat znovu, asi bych kupovala jen oblečení z výprodeje nebo použité, které by vystačilo na dva týdny praní. Samozřejmě, pokud se vaše dítě hodně špiní, možná budete muset nakoupit víc, ale počkejte, až to budete vědět, než vyrazíte do oddělení s dětským oblečením.
5. Zkuste se podívat do obchodu s dětským oblečením. Děti nasbírají spoustu nečekaných nákladů
Jednu věc budete v prvních letech potřebovat hodně: Plenky. Celou spoustu plenek. To už víte, ale pravděpodobně stále podceňujete, kolik plenek nakonec koupíte (nebo vyperete, pokud se vydáte cestou látkování). Už jen kvůli tomu se vyplatí předplatit si noviny kvůli kupónům na plenky. Také mě mrzí, že jsem se kdysi nepřidala k Amazon Moms.
Další výdaje se vám v průběhu života vašeho dítěte budou zdát jako blesk z čistého nebe. Překvapit vás mohou například hodiny hudby za několik stovek měsíčně, náklady na třídní výlety, hlídání dětí, a dokonce i poplatky za léky a lékařské ošetření. Snad největším šokem jsou však vyšší než školní náklady na školku. (Je to, jako byste si museli vzít druhé zaměstnání, abyste zaplatili školku, která vám umožňuje pracovat v prvním zaměstnání). Utrácejte proto méně za výbavu pro miminko a mějte na paměti tyto nečekané (nebo nečekaně vysoké) náklady, které se opravdu nasčítají.
6. Jaké jsou náklady na školku? S dítětem můžete pracovat z domova (ale jen do určité míry)
Existují dvě období života vašich dětí, kdy je práce s nimi z domova hračkou: Než začnou chodit (např. když se dokážou zabavit objevováním svých prstů na nohou) a poté, co jsou dost velké na to, aby pochopily, že když pracujete z domova, opravdu nejste k dispozici. Pokud se vaše dítě umí zabavit samo, je práce z domova snadná, ale přesto ve vás může vyvolat výčitky svědomí, když se vaše pozornost rozdělí. Pro rodiče je těžké několikrát denně říkat: „Ne, teď nemám čas.“
Takže i když máte to štěstí, že můžete pracovat z domova, měli byste počítat s tím, že až bude vaše dítě dost velké na to, aby vyžadovalo vaši plnou a nedělenou pozornost, zajistíte si pomoc s péčí o dítě.
7. Nedělejte si starosti, pokud vaše dítě nedosahuje vývojových milníků
Moje dcera začala chodit až ve třinácti měsících – zhruba v době, kdy mi všechny knihy o dětech říkaly, že pokud do té doby nebude chodit, budu se muset poradit s lékařem. Takže jsem se tím samozřejmě stresovala. Také měla vytahovací pleny déle než ostatní děti ve školce (jednou mi dokonce cizí člověk na veřejných záchodcích poznamenal, že je na pleny moc stará. Jo, na hrubé rodičovské rady od náhodných cizích lidí si taky budete muset zvyknout). Takže jsem se tím samozřejmě stresovala.
Pohledem zpět však uznávám, že každé dítě se vyvíjí ve svém vlastním časovém rámci. Celou tu dobu se moje dcera neučila chodit, ale spotřebovávala energii na to, aby se naučila mluvit.
Snažte se tedy nespěchat, aby vaše dítě začalo mluvit, chodit, běhat nebo číst. Stejně rostou příliš rychle. (Mimochodem, zkusila jsem tu bájnou metodu „naučte své dítě chodit na nočník za jeden den“ a úplně se mi to vymstilo. Měla jsem prostě udělat to, co udělal Walter se svými dvěma dětmi, a počkat, až na to bude očividně připravená.“)
8. Víte, co se děje? Fotek a videí není nikdy dost
V prvních letech budete pravděpodobně neustále pořizovat fotografie a videa. S přibývajícím věkem to bohužel upadá, jak vy i ony stárnou. Nikdy však nebudete litovat, že máte příliš mnoho fotografií svého rychle rostoucího dítěte, takže je třeba si na to dávat pozor.
Pomůže vám také, když si vypěstujete zvyk uspořádávat fotografie a videa brzy po jejich pořízení. V opačném případě budete mít ve spoustě obrázků a videí nepořádek, který vás bude odrazovat stejně jako tisíce e-mailů, které máte ve schránce.
Nejdůležitější však je: Zálohujte, zálohujte a zálohujte své fotografie a videa, a to jak lokálně, tak mimo web. Nám se líbí automatický, neprůstřelný zálohovací systém Crashplan. Tyto soubory jsou pravděpodobně těmi nejcennějšími, které je třeba zachránit (a jedinými, které nikdy, nikdy nemůžete obnovit).
9. Vezměte si k ruce své soubory, které chcete zachránit. Jít ven – kamkoli – už nikdy nebude stejné
Jakmile se stanete rodičem, čas se posune. To, co dříve trvalo pět minut, než jste doběhli do obchodu, vám nyní zabere pětačtyřicet minut, když vezmete v potaz balení, loudání, balení svačiny, vrtění se v autosedačce a další kroky navíc.
Jídlo venku je také zcela nová zkušenost. Na podlaze leží roztleskávačka, kvůli které se musíte cítit provinile, pastelky, které se nesmí skutálet ze stolu, a naštvaně se tvářící spolustolovníci (alespoň ve vaší mysli), se kterými se musíte vypořádat. A pokud se vám podaří vyrazit na večerní rande sami se svou drahou polovičkou, pravděpodobně strávíte veškerý čas povídáním nebo starostmi o své dítě.
10. Jakmile se vám podaří vyrazit na rande sami se svou drahou polovičkou, pravděpodobně strávíte veškerý čas povídáním nebo starostmi o své dítě. Už nikdy nebudete stejní
Rodičovství vás změní. Čekal jsem to, ale nečekal jsem, jak radikálně to bude. Není to tak, že byste se přes noc změnili v mámu nebo tátu, ale vaše hodnoty, perspektiva a návyky se přizpůsobí jedné jediné bytosti: vašemu dítěti (nebo vašim dětem, pokud jich máte víc než jedno).
To také znamená:
- Vaše návyky se mohou změnit k lepšímu. Budete více přemýšlet o výživové hodnotě svého jídla, jezdit bezpečně, rozumněji utrácet peníze, žít déle a být příkladem dobré etiky.
- Kaly už nebudou tabu (pokud někdy byly). Ach, ty historky o hovínkách, které budete moci vyprávět, až budete rodiči.
- Váš vztah s partnerem se změní. Dokud se to nestane, nemůžete vědět, jestli k lepšímu nebo horšímu, ale rodičovství změní i toho druhého a váš pohled na něj.
- Možná se budete muset rozloučit s předchozími možnostmi zábavy. (Hrát videohry a dívat se na televizi? Jistě, ale teď je to Mluvící Tom a My Little Pony/Voltron.“
- Volný čas už nikdy nebudete brát jako samozřejmost.
- Možná se budete skutečně víc bavit a budete kreativnější. (Vymýšlení psích kostýmů, kreslení na chodník a zkoušení nových způsobů, jak udělat atraktivní hrášek, jsem předtím na svém seznamu úkolů neměla.)
- Pravděpodobně zažijete lásku a pouto, které jste si nikdy nedokázali představit.
Nakonec už jen poslední věc, kterou byste měli vědět: Žádná z negativních věcí na tomto seznamu – jakkoli hrozně a chaoticky zní – vám z dlouhodobého hlediska nebude vadit. Jako rodič o sobě objevíte spoustu nových věcí – věcí, které vás učiní silnějšími a v jistém smyslu také zranitelnějšími. Autorka Elizabeth Stoneová učinila tento strašně pravdivý postřeh: „Rozhodnutí mít dítě je osudové. Je to rozhodnutí, že vaše srdce bude navždy chodit mimo vaše tělo.“ Myslím, že většina rodičů by souhlasila s tím, že to stojí za to. Jen to berte jako duševní přípravu.
.