Nestlé je největší potravinářská společnost na světě. Je proto pochopitelné, že se stane určité množství chyb a občas se objeví nějaký ten skandál. Společnost však byla mnohokrát zapletena do neetických praktik – jako například využívání dětské práce společností Nestlé.
VÍTEJTE TAKÉ: Zde dokumentujeme 10 nejznámějších skandálů týkajících se společnosti Nestlé a vyzýváme vás, abyste se do nich ponořili hlouběji. Odpor veřejnosti vedl k tomu, že společnost Nestlé v průběhu let změnila svůj postoj k některým otázkám. Nezavírejte před nimi oči. Pokračujme v pošťuchování společnosti Nestlé, aby byla lepší.
10 Nestle Baby Formula
Přirozené kojení není pro matky vždy možné. Studie však ukazují, že je pro vývoj dítěte vhodnější než umělé mléko. Bylo by proto neuvěřitelně neetické, kdyby společnost záměrně klamala nebo zaváděla zákazníky způsobem, který by je přiměl nekojit.
Během kampaně, která se táhne již několik desetiletí, se podle některých kritiků společnost Nestlé silně domnívala, že právě toto udělala. Nejvýznamnější bojkot Nestlé byl zahájen v roce 1977 s cílem bojovat proti tomu, co bylo vnímáno jako „agresivní marketing“ mléčné výživy v ekonomicky méně rozvinutých zemích.
Tam byly vzorky mléčné výživy dávány novopečeným matkám ještě v porodnici a užívání výživy bylo údajně podporováno finančně motivovanými lékaři. V době, kdy vzorek dojde, je laktace matky přerušena do té míry, že to může vést k závislosti na náhražce.
Výživový obsah výrobku a pokyny jsou pro spotřebitele často nesrozumitelné. Například v roce 1999 komik a televizní novinář Mark Thomas upozornil širší západní veřejnost na to, že plechovky s kojeneckým mlékem Nestlé prodávané v Mosambiku jsou označeny výhradně v angličtině.
Úředním jazykem země je portugalština. Je však spojována s akademickou elitou. Zbytek obyvatelstva hovoří více než 60 různými dialekty jazyků bantu. Angličtina se používá jen zřídka, s výjimkou turistického průmyslu.
Matky tedy nemají tušení, co a kolik mají svým dětem dávat. Místo toho se tyto ženy musejí spoléhat na často zkreslené a samoúčelné rady lékařů a zdravotních sester.
To také vede k problémům s hygienou. Nejenže je méně pravděpodobné, že matky v ekonomicky chudých oblastech znají správný způsob sterilizace lahví, ale je také méně pravděpodobné, že mají vhodné vybavení na vaření. Častým důsledkem jsou průjmy. Zdroje léků a kvalitní výživy nejsou vždy dostupné. V důsledku toho děti často umírají.
9 Veřejné právo na vodu
Pamatujete si na padoucha ve filmu Mad Max: Fury Road, který hromadil všechnu vodu? Někteří lidé se domnívají, že se nabízí silné srovnání mezi ním a hlavouny z Nestlé. Ti těžili vodu způsobem, který je často považován za neetický.
Jakmile je voda vytěžena, stává se majetkem společnosti Nestlé. To nabývá zlověstného tónu, když si uvědomíte rostoucí nedostatek vody na celém světě, zejména v kombinaci s neustálým politikařením Nestlé, které usiluje o to, aby voda byla překlasifikována na „potřebu“, a nikoli na „právo“. Díky nenápadnému posunu klasifikace vody se Nestlé může stát ještě více vlastníkem tohoto přírodního zdroje.
Na Světovém fóru o vodě v roce 2000 se tehdejší generální ředitel Nestlé Peter Brabeck-Letmathe nechal slyšet, že „přístup k vodě by neměl být veřejným právem“. Společnost Nestlé tvrdí, že tento výrok byl vytržen z kontextu.
Brabeck-Letmathe od té doby prohlásil: „Jsem první, kdo řekl, že voda je lidské právo. Tímto lidským právem je pět litrů vody, které potřebujeme pro svou každodenní hydrataci, a 25 litrů vody, které potřebujeme pro minimální hygienu. Kde mám problém, je to, že 98,5 procenta vody, kterou používáme na všechno ostatní, není lidské právo, a protože s ní tak zacházíme, používáme ji nezodpovědně, ačkoli je to nejcennější zdroj, který máme.“
Je sice pravda, že obrovským množstvím vody se hloupě plýtvá, ale je otázkou, zda je zvýšená privatizace tou nejlepší cestou. Ačkoli vlády a široká veřejnost často nedokážou upřednostnit otázky životního prostředí, ani Nestlé nemá nejlepší výsledky.
Velké podniky často volí spíše zvyšování ziskových marží než jednání s ohledem na vyšší dobro. Zdá se krátkozraké svěřit náš „nejcennější zdroj“ do péče skupiny motivované převážně vlastními zájmy.
8 Greenwashing
Vnímání je pro každý podnik důležité. Pokud je vaše společnost vnímána jako neetická, může to znehodnotit celou vaši značku. Proto je důležité přesvědčit zákazníky, že vám na nich záleží a že vaše postupy jsou ohleduplné k životnímu prostředí. Mnohem levnější je však pouze znečišťovat a snažit se to zakrýt. Tato praxe je známá jako greenwashing. Společnost Nestlé z ní byla obviněna ve velkém měřítku.
Jeden z pozoruhodných příkladů se stal v říjnu 2008, kdy společnost Nestlé spustila v Kanadě novou reklamní kampaň, která uváděla: „Většina lahví na vodu se vyhýbá skládkám a je recyklována. Balená voda je nejekologičtějším spotřebním výrobkem na světě“. Ekologické skupiny prosily o nesouhlas a podávaly stížnosti u reklamních standardů. Skupiny nevěřily, že Nestlé může svá tvrzení o svých recyklačních aktivitách doložit.
Podle vyjádření připisovaných Beatrice Olivastriové, generální ředitelce organizace Friends of the Earth, v knize Guerrilla Marketing to Heal the World (Guerillový marketing k uzdravení světa), se ve zprávě o firemním občanství společnosti Nestlé z roku 2008 uvádí, že velké množství jejich lahví se nikdy nerecykluje a ve skutečnosti končí v pevném odpadu.
7 Nucená práce v thajském rybářském průmyslu
Pokud jste někdy vlastnili kočku, možná jste si někdy koupili krmivo Purina. Tím jste možná také pomohli podpořit využívání otrocké práce společností Nestlé v Thajsku.
Obvykle se jedná o přistěhovalce, kteří jsou dováženi z ještě chudších sousedních zemí Thajska, Myanmaru (Barmy) a Kambodže. Za privilegium thajské práce je jim účtován nezákonný poplatek a jsou chyceni do pasti, aby pracovali v rámci rybářského průmyslu a spláceli tak velké dluhy.
Barmský dělník popisuje své pracovní podmínky: „Někdy je síť příliš těžká a dělníci jsou vtaženi do vody a prostě zmizí. Když někdo zemře, hodí ho do vody.“
V roce 2014 zahájila společnost Nestlé vlastní vyšetřování praktik thajského rybářského průmyslu. Zjištění byla zveřejněna a odhalila, že téměř všechny ostatní společnosti, které odebírají mořské plody z Thajska (třetího největšího vývozce mořských plodů na světě), jsou pravděpodobně zapleteny do zneužívání.
Nestle slíbila, že přijme opatření ke zlepšení podmínek dělníků a nalezne etičtější způsoby získávání surovin z mořských plodů. Skupiny na ochranu lidských práv na tyto plány reagovaly pozitivně.
Nick Grono, generální ředitel organizace Freedom Fund, řekl: „Pokud jedna z největších značek na světě aktivně vystoupí a přizná, že ve svých obchodních operacích zjistila otroctví, pak je to potenciálně obrovský zlom a mohlo by to vést ke skutečným a trvalým změnám v řízení dodavatelských řetězců.“
Když společnost Nestlé oznámila svůj záměr zlepšit pracovní praktiky v Thajsku, už se hromadily poznatky o zneužívání tamních pracovních podmínek (ať už ve spojení s Nestlé nebo jinými předními značkami). Již dříve provedla agentura Associated Press vyšetřování, které vyústilo v záchranu 2 000 rybářů.
6 Odlesňování v Ghaně a na Pobřeží slonoviny
Podle některých kritiků je výroba čokolády Nestlé nepěknou záležitostí, která je plná obvinění z nekalých praktik. V září 2017 provedla ekologická skupina Mighty Earth šetření, které zjistilo, že praktiky průmyslu na Pobřeží slonoviny a v Ghaně značně přispívají ke krizi odlesňování těchto zemí.
Jak uvádí Mighty Earth, velcí obchodníci s kakaem nakupují boby, které byly nelegálně vypěstovány v chráněných oblastech. Obchodníci pak tyto kakaové boby prodávají velkým výrobcům čokolády, jako jsou Nestlé, Hershey a Mars.
Kakaový prales nyní tvoří méně než 4 % rozlohy Pobřeží slonoviny. V kombinaci s oblibou pytláctví to způsobilo extrémní problémy pro divokou zvěř. Populace slonů se snížila na méně než 400 kusů. Obrovské ztráty utrpěli také šimpanzi, jedni z našich nejbližších žijících příbuzných.
Podle organizace Mighty Earth bylo přibližně 90 procent plochy některých národních parků přeměněno na produkci kakaa. Studie organizace Mighty Earth dospěla k závěru, že pokud bude poptávka po neeticky vyráběné čokoládě pokračovat současným tempem, nezbude v těchto zemích do roku 2030 žádný les.
Koncem roku 2017 požádal deník The Guardian velké výrobce čokolády, jako jsou společnosti Nestlé a Mars, o vyjádření k této problematice. Společnosti sice nepopřely, že používají kakaové boby z oblastí, kde dochází k nezákonnému odlesňování, ale uvedly, že podnikají kroky, aby tyto kakaové boby ze svých výrobků vyloučily.
5 Etiopský dluh
V 70. letech 20. století vojenský režim v Etiopii zabavil veškerý majetek zahraničních společností. Mezi postiženými značkami byla i Nestlé. Společnost se vytrvale snažila získat odškodnění za své ztráty ve výši přibližně 6 milionů dolarů.
Kampaň společnosti Nestlé za odškodnění se protáhla až do hladomoru v Etiopii v roce 1984, který si vyžádal životy více než milionu lidí. Ve skutečnosti pokračovala až do konce roku 2002, kdy se Etiopie po tříletém suchu opět ocitla na pokraji hladomoru.
Veřejnost o konfliktu informoval deník The Guardian. Tato zpravodajská organizace inspirovala více než 40 000 lidí k napsání dopisů společnosti Nestlé, v nichž prosili o humánní řešení celé záležitosti. Společnost Nestlé předtím odmítla nechat Etiopii na holičkách a tvrdila, že důležitý je „princip“ věci.
V návaznosti na ohlasy veřejnosti společnost Nestlé přehodnotila své neochvějné přesvědčení a rozhodla se urovnat spor. Přijala nabídku etiopské vlády na 1,5 milionu dolarů, které Nestlé slíbilo reinvestovat do země.
4 Údajné ovlivňování cen čokolády
V Kanadě se v roce 2012 zdálo, že Úřad pro hospodářskou soutěž je po pětiletém vyšetřování připraven vznést obvinění ve skandálu s určováním cen čokolády. Údajně bývalý generální ředitel společnosti Nestlé Kanada Robert Leonidas sdílel cenové plány společnosti s konkurenty Hershey, Mars a Cadbury, kteří činili totéž ve snaze nezákonně ovládnout trh.
Podle soudních spisů Úřadu pro hospodářskou soutěž se Leonidas údajně setkával s vedoucími pracovníky konkurentů a předával jim ceníky, včetně incidentu, kdy Leonidas předal obálku s cenovými plány Nestlé jednomu z konkurentů a řekl: „Chci, abyste to slyšeli shora – beru svou cenotvorbu vážně.“
V roce 2015 kanadské státní zastupitelství stáhlo obvinění proti Nestlé a Robertu Leonidasovi. Mluvčí společnosti Nestlé uvedl: „Společnost Nestlé Canada Inc. se proti těmto obviněním důrazně bránila. Jsme hrdí na to, že se řídíme nejvyššími etickými standardy podnikání, a jsme velmi rádi, že tato kapitola je již za námi.“
V roce 2013 však společnost Nestlé zaplatila 9 milionů kanadských dolarů za urovnání samostatné kanadské občanskoprávní hromadné žaloby, která se týkala údajného určování cen na trhu s čokoládou. I přes toto urovnání společnost Nestlé popřela jakékoliv pochybení. Tuto žalobu podali v roce 2008 soukromí spotřebitelé, nikoli kanadská vláda.
3 Skandál s čínským mlékem
V roce 2008 se všechny čínské výrobky na bázi mléka dostaly pod drobnohled, když se zjistilo, že široká škála společností, včetně Nestlé, má ve svých produktech vyrobených v Číně melamin.
Melamin lze snadno zaměnit za bílkovinu. Čínští výrobci mléčných výrobků tak díky použití levnějšího melaminu nezákonně uváděli vyšší obsah bílkovin ve svých výrobcích. V dětské výživě, kde je množství bílkovin tak důležité, to vedlo k závažným nedostatkům.
Toxická kontaminace vyšla najevo poté, co se v provincii Gansu objevil jasný vzorec onemocnění. Během krátké doby tam byly u 16 dětí diagnostikovány ledvinové kameny.
V tomto případě byly děti krmeny kojeneckou výživou vyráběnou společností Sanlu Group. Odhalil se však větší problém v celé zemi, který se týkal společnosti Nestlé a jejích výrobků vyráběných v Číně.
V říjnu 2008 zakázal Tchaj-wan prodej sušeného mléka a kojenecké výživy vyráběné společností Nestlé v Číně. Přestože se společnost Nestlé snažila spotřebitele ujistit, že její výrobky vyrobené v Číně jsou bezpečné, tchajwanské úřady v těchto výrobcích objevily stopové množství melaminu. V reakci na to společnost Nestlé vyslala do svých čínských závodů 20 švýcarských specialistů, aby pomohli vyvinout přísnější metodu detekce melaminu.
2 nákupy mléka od Mugabeho
Jako vůdce Zimbabwe dohlížel Robert Mugabe na zabavení téměř všech farem vlastněných bělochy. Mezi nimi byla i farma Foyle, která byla přejmenována na Gushungo Dairy Estate. Majitel byl nucen svůj majetek prodat přibližně za čtvrtinu jeho hodnoty. Z dohodnuté prodejní ceny pak obdržel 40 procent.
Mugabeho manželka Grace převzala mléčnou farmu. Pod jejím vedením produkovala 6 500 litrů mléka denně – asi 35 procent toho, co za předchozího majitele. Takový pokles produkce nebyl nijak vzácný. Za Mugabeho vlády došlo v Zimbabwe k obrovskému hospodářskému propadu, který byl z velké části vyvolán státem posvěcenými změnami v zemědělství.
Nestle Zimbabwe nadále nakupovala mléko z farmy Grace Mugabeové, což kritizovala Evropská unie i Spojené státy. Oba vládní orgány uvalily na Mugabovy sankce ve snaze zastavit jejich zábory půdy a další nekalé jednání. Společnost Nestlé však sídlí ve Švýcarsku, které není součástí EU. Společnost proto nebyla povinna dodržovat sankce žádné z vlád.
Nejprve společnost Nestlé dala jasně najevo, že neporušuje žádné zákony ani ve Švýcarsku, ani v Zimbabwe, a proto hodlá ve svých praktikách pokračovat. Společnost však nakonec svůj postoj obrátila a v reakci na stále negativnější zpravodajství v tisku přestala od Mugabů nakupovat.
Společnost své předchozí kroky obhajovala a uvedla: „Pokud by se Nestlé rozhodlo ukončit svou činnost v Zimbabwe, vyvolalo by to další nedostatek potravin a stovky propuštěných zaměstnanců a dodavatelů mléka v již tak velmi obtížné situaci.“
1 Špatně označené výrobky
Nejenže může být nesprávné označování výrobků neetické (pokud je úmyslné), ale může být i nebezpečné. Tak tomu bylo v roce 2002, kdy bylo společnosti Nestlé Kolumbie nařízeno správním oddělením pro bezpečnost vyřadit z prodeje 200 tun sušeného mléka. Sušené mléko bylo vyrobeno v období od srpna 2001 do února 2002. Balení však byla nově označena daty výroby 20. září 2002 a 6. října 2002.
Ve Spojených státech se chybné označování Nestlé rovněž projevilo. V roce 2014 muselo být staženo 10 000 balení Haagen-Dazs distribuovaných na východě USA. Seznam složek neupozorňoval spotřebitele na to, že zmrzlina obsahuje arašídy.
V roce 2017 inspirovala voda Poland Spring Water společnosti Nestlé žalobu, která se domáhala statusu hromadné žaloby. Jejím základem je tvrzení, že ve výrobku společnosti Nestlé, který je uváděn na trh jako obsahující „100% přírodní pramenitou vodu“, je použita obyčejná podzemní voda.
Podle žalobců, pokud by osm lokalit, o kterých společnost Nestlé tvrdí, že je používá pro výrobu vody Poland Spring Water, skutečně obsahovalo prameny, musely by tryskat tak vydatně, že by je veřejnost mohla vidět.
V žalobě se uvádí: „Takový pramen by byl jasně viditelný – spíše jako gejzír než pramen – a nepochybně dobře známý. Přesto neexistuje žádný fotografický důkaz, že by na pozemcích žalovaného v Maine nebo v jejich blízkosti existoval byť jen jeden takový pramen – natož osm.“
Mluvčí společnosti Nestlé v reakci uvedl: „Splňuje předpisy amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv definující pramenitou vodu. Jsme si i nadále velmi jisti svou právní pozicí.“
David je spisovatel na volné noze a pohodář. Píše také na svém blogu na adrese CultureRoast.com a podívejte se na jeho videa na YouTube.com/CultureRoast.
Další informace o pobuřujících skandálech týkajících se potravin najdete v článcích 10 pobuřujících skandálů společnosti McDonald’s a 10 podivných a fascinujících skandálů týkajících se potravin.
.