Američané mají na budoucnost Spojených států v příštích 30 letech úzce zaměřené naděje, ale jsou pesimističtější, když se zaměří na konkrétní otázky, včetně místa této země ve světě, nákladů na zdravotní péči a síly americké ekonomiky.
Šest z deseti dospělých předpovídá, že Spojené státy budou v roce 2050 ve světě méně důležité. Ačkoli tento názor sdílí většina klíčových demografických skupin, častěji jej zastávají běloši a lidé s vyšším vzděláním. Přibližně dvě třetiny bělochů (65 %) předpovídají Spojeným státům za 30 let menší roli ve světě a tento názor sdílí 48 % černochů a Hispánců. Zhruba sedm z deseti dospělých s bakalářským nebo vyšším vzděláním (69 %) vidí menší mezinárodní roli Ameriky. Naproti tomu šest z deseti lidí s určitým vysokoškolským vzděláním (ale bez bakalářského titulu) a 52 % lidí s nižším vzděláním je stejně pesimistických ohledně budoucího postavení země ve světě.
V těchto výsledcích se odráží současná stranická politická debata o správné roli země ve světě. Přibližně dvě třetiny demokratů a nezávislých, kteří se přiklánějí k demokratům (65 %), ale téměř polovina republikánů a příznivců republikánů (52 %) si myslí, že Amerika bude v roce 2050 ve světě oslabenou silou. Tyto rozdíly jsou ještě větší mezi straníky na opačných koncích ideologické škály: 72 % liberálních demokratů, kteří se sami označují za liberály, ale 49 % konzervativních republikánů tvrdí, že USA budou za 30 let méně důležité v mezinárodním měřítku.
Jak vidí, že význam USA ve světě ustupuje, mnoho Američanů očekává, že vliv Číny poroste. Přibližně polovina dospělých (53 %) očekává, že Čína v příštích 30 letech rozhodně nebo pravděpodobně předstihne Spojené státy jako hlavní světová supervelmoc. Stejně jako v případě postavení USA ve světě se i v této otázce objevují velké stranické rozdíly. Přibližně šest z deseti demokratů (59 %), ale jen necelá polovina republikánů (46 %) předpovídá, že Čína vytlačí USA z pozice hlavní světové supervelmoci.
Veřejnost předpovídá další 11. září – nebo něco horšího – do roku 2050
Pro drtivou většinu Američanů jsou teroristické útoky z 11. září nejdůležitější historickou událostí v jejich životě. Při pohledu do roku 2050 šest z deseti Američanů tvrdí, že k teroristickému útoku na USA, který bude stejně špatný nebo horší než 11. září, určitě (12 %) nebo pravděpodobně (48 %)
Tato znepokojivá předpověď je široce zastoupena ve většině hlavních demografických skupin. Zhruba stejný podíl bělochů (61 %), černochů (56 %) a Hispánců (59 %) tvrdí, že takový teroristický útok je pravděpodobný někdy v příštích 30 letech, a stejně tak 57 % mužů a 62 % žen. Republikáni sice častěji než demokraté říkají, že k takovému útoku určitě nebo pravděpodobně dojde, ale většina v každé skupině vyjadřuje tento názor (63 % republikánů a 57 % demokratů).
Současně se objevují některé demografické rozdíly. Lidé s nějakým vysokoškolským nebo nižším vzděláním častěji než vysokoškoláci očekávají další 11. září (64 % oproti 49 %) do roku 2050. A Američané starší 50 let častěji než mladší dospělí tvrdí, že k tomu dojde.
Těsná většina vidí v roce 2050 slabší ekonomiku
Těsně nadpoloviční většina veřejnosti (54 %) předpokládá, že americká ekonomika bude za 30 let slabší než dnes, zatímco 38 % tvrdí, že bude silnější. Stejně tak větší podíl většiny klíčových demografických skupin předpovídá v roce 2050 spíše méně silnou než silnější ekonomiku.
Běloši jsou ohledně budoucího finančního zdraví země o něco pesimističtější než černoši nebo Hispánci:
Slabší ekonomiku v příštích 30 letech předpovídá 57 % bělochů oproti 48 % černochů a 43 % Hispánců.
Přibližně polovina a více osob z každé příjmové skupiny předpovídá slabší ekonomiku v příštích 30 letech. Američané z rodin s vyššími příjmy však o něco častěji než lidé s nižšími příjmy tvrdí, že ekonomika bude v roce 2050 lepší než dnes. Přibližně čtyři z deseti dospělých (43 %) s rodinným příjmem 75 000 USD nebo vyšším tvrdí, že ekonomika bude silnější, což je názor, který sdílí 35 % lidí s nižším příjmem.
Rozdíly v názorech na budoucnost ekonomiky mezi jednotlivými stranami jsou značné. Zhruba šest z deseti demokratů (58 %) předpovídá v roce 2050 slabší ekonomiku, zatímco třetina tvrdí, že bude silnější. Naproti tomu republikáni jsou rozděleni: Veřejnost je také pesimistická, pokud jde o budoucí vývoj státního dluhu. 49 % předpovídá zhoršení ekonomiky, ale 45 % očekává, že se ekonomické podmínky v příštích 30 letech zlepší.
Veřejnost je také pesimistická, pokud jde o budoucí vývoj státního dluhu. Přibližně šest z deseti respondentů (63 %) tvrdí, že se státní dluh, tedy celková částka peněz, kterou si federální vláda vypůjčila, zvýší, zatímco jen 16 % předpovídá jeho snížení nebo odstranění. Dva z deseti (21 %) říkají, že zůstane na relativně stejné úrovni jako dnes.
Tyto předpovědi růstu státního dluhu odpovídají nedávné historii. Podle Rozpočtového úřadu Kongresu by měl federální dluh v držení veřejnosti v roce 2019 dosáhnout 78 % hrubého domácího produktu USA – oproti 34 % v roce 2000.
Podobně jako u předpovědí týkajících se celkové ekonomiky prakticky každá klíčová demografická skupina častěji předpovídá, že se státní dluh zvýší, než že se sníží. Dospělí s vyššími a středními příjmy častěji než lidé s nižšími příjmy očekávají, že dluh poroste: 67 % Američanů s rodinnými příjmy 30 000 USD a více tvrdí, že dluh do roku 2050 vzroste, zatímco u lidí s příjmy pod 30 000 USD je to 55 %. Běloši také častěji než černoši a Hispánci tvrdí, že státní dluh poroste (67 % oproti 54 % u černochů i Hispánců). Zároveň prakticky stejný podíl republikánů (64 %) a demokratů (63 %) předpovídá růst státního dluhu.
Mezi další hrozící hrozby pro americkou ekonomiku patří: velká celosvětová energetická krize, která podle dvou třetin veřejnosti určitě (21 %) nebo pravděpodobně (46 %) nastane v příštích 30 letech. Zatímco výrazná většina všech hlavních demografických skupin předpovídá celosvětovou energetickou krizi, Hispánci a dospělí s nižšími příjmy ji vidí obzvlášť pravděpodobně. Přibližně tři čtvrtiny Hispánců (76 %) a dospělých s rodinným příjmem nižším než 30 000 USD (73 %) očekávají v příštích 30 letech velkou energetickou krizi. Naproti tomu tento pesimistický názor sdílí 64 % bělochů a 60 % osob s příjmem domácnosti 75 000 USD a více.
Rozdíly v této otázce mezi politickými stranami jsou obzvláště velké. Přibližně tři čtvrtiny (76 %) demokratů, ale 55 % republikánů očekává v příštích 30 letech vážnou globální energetickou krizi.
Veřejnost předpovídá rostoucí příjmovou nerovnost a rozšiřování nižší třídy
Přibližně tři čtvrtiny všech Američanů (73 %) očekávají v příštích 30 letech růst rozdílů mezi bohatými a chudými, což je názor, který sdílejí velké většiny napříč hlavními demografickými a politickými skupinami.
Rozdíly mezi některými skupinami se sice objevují, ale liší se pouze velikost většiny, nikoliv základní přesvědčení, že příjmová nerovnost poroste. Zhruba tři čtvrtiny bělochů (77 %), ale menší většiny černochů (62 %) a Hispánců (64 %) očekávají, že se příjmová nerovnost do roku 2050 zvýší. Stejně tak přibližně tři čtvrtiny osob, které navštěvovaly nebo absolvovaly vysokou školu (77 %), tvrdí, že rozdíl mezi bohatými a chudými se zvýší, a tento názor sdílejí dvě třetiny osob se středoškolským nebo nižším vzděláním. Zhruba stejný podíl republikánů a demokratů očekává růst příjmové nerovnosti (71 %, resp. 75 %).
Rostoucí rozdíl mezi bohatými a chudými není jediným mrakem, který veřejnost vidí na ekonomickém horizontu. Přibližně šest z deseti Američanů (62 %) tvrdí, že podíl lidí v nižší třídě se do roku 2050 zvýší. Zároveň necelá polovina (46 %) předpovídá, že se relativní velikost střední třídy zmenší, zatímco 28 % tvrdí, že se zvětší, a přibližně stejný podíl (26 %) tvrdí, že se nezmění.
Méně jistí jsou si Američané budoucími změnami podílu Američanů ve vyšší třídě. Převažuje očekávání, že vyšší třída zůstane přibližně stejně velká v relativním vyjádření jako dnes – tento názor zastává 44 % veřejnosti. Větší podíl předpovídá, že se podíl Američanů ve vyšší třídě zvýší, než že se zmenší (33 % oproti 22 %).
S těmito názory úzce souvisí rasa a rodinný příjem. Běloši výrazně častěji než černoši předpovídají, že se relativní velikost nižší třídy zvýší (66 % oproti 50 %) a že se střední třída zmenší (50 % oproti 34 %). Běloši méně často než černoši tvrdí, že vyšší třída poroste (30 % vs. 43 %). Názory Hispánců na budoucnost nižší třídy jsou podobné názorům bělochů a černochů, ale ve vnímání budoucí relativní velikosti střední a vyšší třídy se Hispánci blíží černochům (38 % říká, že se střední třída zmenší; 39 % předpovídá, že vyšší třída vzroste).
Nezávisle na příjmové kategorii většina Američanů předpovídá, že velikost nižší třídy v poměru k celkové populaci vzroste. Ti, kteří jsou blíže k vrcholu příjmového žebříčku, však o něco častěji předpovídají růst nižší třídy než ti, kteří jsou blíže ke dnu. Dvě třetiny (67 %) Američanů s ročním rodinným příjmem 75 000 USD a více tvrdí, že nižší třída poroste, a tento názor sdílí 57 % Američanů s příjmem 30 000 USD a méně. Lidé s vyššími příjmy také častěji než ti s nižšími rodinnými příjmy tvrdí, že se relativní velikost střední třídy zmenší (51 % oproti 40 %). Zároveň Američané s rodinným příjmem 75 000 USD a více méně pravděpodobně než ti s ročním rodinným příjmem pod 30 000 USD očekávají, že v roce 2050 bude větší podíl Američanů patřit do vyšší třídy (29 % oproti 41 %).
Rozdíly mezi stranami v těchto otázkách jsou poměrně malé. Demokraté o něco častěji než republikáni tvrdí, že podíl Američanů v nižší třídě poroste (65 % oproti 59 %) a střední třída se zmenší (50 % oproti 42 %). Přibližně třetina z obou stran předpovídá, že relativní velikost vyšší třídy se zvýší.
Rozdílné názory na budoucnost rasových vztahů, ale některé nadějné náznaky
Veřejnost si není jistá, zda dnešní problematický stav rasových vztahů bude charakteristickým rysem amerického života i v roce 2050. Přibližně polovina (51 %) respondentů tvrdí, že se rasové vztahy v příštích 30 letech zlepší, ale 40 % předpovídá, že se zhorší.
Na rozdíl od velkých rozdílů, které poznamenávají názory černochů a bělochů na mnoho otázek týkajících se rasy, je rasový rozdíl v této otázce menší. Mírná většina bělochů (54 %) předpovídá, že se rasové vztahy v příštích 30 letech zlepší, zatímco 39 % tvrdí, že se zhorší. Černoši jsou rozděleni uprostřed: 43 % předpovídá zlepšení vztahů mezi rasami a stejné procento předpovídá jejich zhoršení. Hispánci jsou také rozděleni zhruba stejně: 45 % očekává zlepšení vztahů a 42 % tvrdí, že se zhorší.
Optimismus ohledně budoucnosti rasových vztahů úzce souvisí s dosaženým vzděláním. Šest z deseti dospělých s bakalářským nebo vyšším vzděláním předpokládá, že se rasové vztahy zlepší. Naopak 47 % osob s nižším vzděláním má naději ohledně budoucnosti rasových vztahů.
Další zjištění naznačují, že veřejnost si myslí, že bariéry, které bránily některým skupinám ve vedoucím postavení v politice, se mohou v budoucnu zmírnit. Téměř devět z deseti respondentů (87 %) předpokládá, že do roku 2050 bude prezidentkou USA zvolena žena (30 % tvrdí, že se tak určitě stane; 56 % tvrdí, že se tak pravděpodobně stane). A zhruba dvě třetiny (65 %) očekávají, že někdy v příštích 30 letech povede zemi Hispánec (13 % rozhodně; 53 % pravděpodobně).
Očekávání ženy prezidentky jsou široce sdílena. Osm z deseti nebo více mužů a žen, bělochů, černochů a Hispánců a republikánů i demokratů předpokládá, že do roku 2050 bude v Bílém domě žena. Zhruba dvě třetiny bělochů (67 %) a Hispánců (65 %) a 55 % černochů tvrdí, že prezidentem bude Hispánec; Hispánci (23 %) častěji než běloši (11 %) nebo černoši (7 %) tvrdí, že se tak určitě stane.
Málo Američanů předpovídá v roce 2050 vyšší životní úroveň rodin, starších lidí nebo dětí
Pokud Američané předpovídají, jaká bude ekonomická situace průměrné rodiny v roce 2050, činí tak spíše s obavami než s nadějí. Více než čtyři z deseti (44 %) předpovídají, že životní úroveň průměrné rodiny se v příštích 30 letech zhorší, což je zhruba dvojnásobek podílu těch, kteří očekávají, že rodiny budou v roce 2050 žít lépe než dnes. Přibližně třetina (35 %) nepředpokládá žádnou skutečnou změnu.
Ženy si o něco častěji než muži myslí, že se životní úroveň průměrné rodiny v příštích 30 letech zhorší. Přibližně 47 % žen je ohledně ekonomické budoucnosti rodin pesimistických, zatímco pouze 16 % je optimistických. Naopak 42 % mužů očekává, že se životní úroveň typické rodiny zhorší, zatímco čtvrtina tvrdí, že se zlepší.
Ačkoli poměrně málo Američanů předpovídá lepší životní úroveň rodin, menšiny jsou o něco častěji než běloši optimistické. Přibližně čtvrtina černochů (25 %) a Hispánců (24 %) tvrdí, že životní úroveň průměrné rodiny bude v roce 2050 vyšší než dnes, zatímco u bělochů je to 17 %. A zatímco téměř polovina bělochů předpovídá, že se situace rodin zhorší, jen asi třetina Hispánců (35 %) je stejně pesimistická.
Když se mladší dospělí dívají do roku 2050, je u nich pravděpodobnější než u jejich starších kolegů, že vidí lepší budoucnost amerických rodin. Přibližně tři z deseti (28 %) dospělých ve věku 18 až 29 let, ale jen 19 % dospělých ve věku 30 let a více tvrdí, že životní úroveň průměrné rodiny se v příštích třech desetiletích zlepší. Přesto přibližně třetina (36 %) osob ve věku 18 až 29 let předpovídá rodinám těžší časy ve srovnání se 46 % osob ve věku 30 let a starších.
Veřejnost je také obecně pesimistická ohledně ekonomických osudů starších Američanů během příštích 30 let. Většina 57 % respondentů tvrdí, že dospělí ve věku 65 let a více budou mít v roce 2050 horší životní úroveň než dnes. O něco méně negativně se veřejnost staví k ekonomickým vyhlídkám dětí; polovina z nich tvrdí, že děti budou mít za 30 let horší životní úroveň než dnes, zatímco 42 % předpovídá, že se jejich životní úroveň zlepší.
Pokud jde o budoucí ekonomické vyhlídky starších dospělých, mladí dospělí a lidé ve věku 65 a více let jsou optimističtější než jejich kolegové ve středním věku: 44 % lidí ve věku 18 až 29 let a 40 % lidí ve věku 65 a více let tvrdí, že starší dospělí budou mít za 30 let lepší životní úroveň, zatímco 31 % lidí ve věku 30 až 49 let a 27 % lidí ve věku 50 až 64 let.
Veřejnost vidí alespoň jeden světlý bod pro starší Američany. Přibližně šest z deseti respondentů (59 %) očekává, že do roku 2050 bude určitě nebo pravděpodobně nalezen lék na Alzheimerovu chorobu. Dospělí ve věku 65 let a více patří v tomto ohledu k největším optimistům: 70 % z nich očekává vyléčení Alzheimerovy choroby v příštích 30 letech. Naproti tomu přibližně polovina (53 %) osob mladších 30 let takový průlom předpovídá.
Veřejnost je však celkově pesimistická ohledně trajektorie nákladů na zdravotní péči v příštích 30 letech. Téměř šest z deseti (58 %) předpovídá, že zdravotní péče bude v roce 2050 méně dostupná než dnes, což je názor sdílený napříč většinou demografických skupin.