Onemocnění ledvin neboli diabetická nefropatie se u pacientů s diabetem 2. typu vyvíjí postupně. Časný vývoj onemocnění ledvin se hodnotí podle vysoké míry vylučování bílkoviny albuminu z těla močí, tzv. mikroalbuminurie.
Výzkum vedou Dr. Naila Rabbani a profesor Paul J Thornalley z Warwick Medical School, University of Warwick, ve spolupráci s vědci z University of Punjab a Sheik Zaid Hospital, Lahore, Pákistán.
Tým zjistil, že užívání vysokých perorálních dávek thiaminu může dramaticky snížit vylučování albuminu a zvrátit časné stadium onemocnění ledvin u pacientů s diabetem 2. typu.
V článku publikovaném online v časopise Diabetologia tým ukazuje, že 300 mg thiaminu užívaného perorálně každý den po dobu tří měsíců snižuje míru vylučování albuminu u pacientů s diabetem 2. typu. Míra vylučování albuminu se oproti hodnotě na začátku studie snížila o 41 %. Výsledky také ukázaly, že u 35 % pacientů s mikroalbuminurií došlo po léčbě thiaminem k návratu k normálnímu vylučování albuminu močí.
Studie se zúčastnilo 40 pacientů s diabetem 2. typu ve věku od 35 do 65 let. Náhodně jim bylo přiděleno placebo nebo 3 x 100 mg tablet thiaminu denně po dobu tří měsíců.
Výzkumná skupina z Warwicku již definitivně prokázala, že pacienti s diabetem 2. typu mají nedostatek thiaminu. V dřívější studii vedené profesorem Paulem Thornalleyem z Warwick Medical School výzkumný tým prokázal, že nedostatek thiaminu může být klíčem k celé řadě cévních problémů u pacientů s diabetem.
Dr Rabbani uvedl: „Nedostatek thiaminu může být klíčem k celé řadě cévních problémů: „Tato studie znovu zdůrazňuje význam vitaminu B1 a je třeba zvýšit povědomí o něm. Spolu s profesorem Thornalleyem plánujeme na univerzitě ve Warwicku založení nadace, která by se zabývala dalším vzděláváním a výzkumem v oblasti nedostatku thiaminu.“