Dva biologové publikující v časopise American Journal of Physical Anthropology tvrdí, že poprvé zdokumentovali plavání a potápění u lidoopů.
Šimpanz Cooper byl vychován lidmi a naučil se plavat (Renato Bender / Nicole Bender).
Po mnoho let zoologické zahrady používaly vodní příkopy k uzavření šimpanzů, goril nebo orangutanů. Když se opice odvážily vstoupit do hluboké vody, často se utopily. Někteří tvrdili, že to ukazuje na definitivní rozdíl mezi lidmi a lidoopy: lidé mají vodu rádi a jsou schopni se naučit plavat, zatímco lidoopi raději zůstávají na suchu.
Renato Bender z Witwatersrandské univerzity v Johannesburgu a Nicole Benderová z univerzity v Bernu studovali šimpanze a orangutana ve Spojených státech.
Tito primáti – šimpanz Cooper a orangutan Suryia – byli vychováváni a opečováváni lidmi a naučili se plavat a potápět.
„Byli jsme nesmírně překvapeni, když se šimpanz Cooper opakovaně potápěl do bazénu v Missouri a zdálo se, že se cítí velmi dobře,“ řekl Renato Bender.
Aby se Cooper neutopil, natáhli biologové nad nejhlubší část bazénu dvě lana.
Coopera lana okamžitě zaujala a po několika minutách se začal potápět do dvoumetrové hloubky, aby zvedal předměty na dně bazénu.
„Bylo to velmi překvapivé chování u zvířete, o kterém se předpokládá, že se vody velmi bojí,“ vysvětlil Renato Bender.
O několik týdnů později začal šimpanz plavat na vodní hladině.
Orangutan Suryia byl natočen v soukromé zoo v Jižní Karolíně. I ona má tuto vzácnou schopnost plavání a potápění. Suryia dokáže volně plavat až do vzdálenosti 12 m.
Obě zvířata používají pohyb nohou podobný lidskému prsnímu „žabímu kopu“.
Zatímco Cooper pohybuje zadníma nohama synchronně, Suryia jimi pohybuje střídavě.
Tým se domnívá, že tento plavecký styl může být způsoben dávnou adaptací na stromový život. Většina savců používá tzv. psí pádlo, což je způsob lokomoce, který používají instinktivně. Lidé a lidoopi se naproti tomu musí naučit plavat.
Předci lidoopů žijící na stromech měli méně příležitostí pohybovat se po zemi. Vyvinuli si proto alternativní strategie překonávání malých řek, brodění ve vzpřímené poloze nebo používání přírodních mostů. Plavecký instinkt ztratili.
Lidé, kteří jsou opicím blízce příbuzní, také instinktivně neplavou. Na rozdíl od lidoopů však člověka voda přitahuje a dokáže se naučit plavat a potápět se.
„Chování lidoopů ve vodě bylo v antropologii do značné míry opomíjeno. To je jeden z důvodů, proč plavání u lidoopů nebylo dosud nikdy vědecky popsáno, ačkoli tato zvířata byla jinak studována velmi důkladně,“ řekla Nicole Benderová.
„Našli jsme i další dobře zdokumentované případy plavání a potápění lidoopů, ale Cooper a Suryia jsou jediní, které se nám podařilo natočit.“
„Stále nevíme, kdy předkové lidí začali pravidelně plavat a potápět se.“
Renato Benderová dodala: „tato problematika se stává stále více předmětem výzkumu. Renato Bender a Nicole Benderová. Krátké sdělení: Plavecké a potápěčské chování u lidoopů (Pan troglodytes a Pongo pygmaeus): První zdokumentovaná zpráva. American Journal of Physical Anthropology, publikováno online 30. července 2013; doi: 10.1002/ajpa.22338
.