Černou smrt šířili lidé, což se vymstilo krysám

Myšice jelení je potenciálním zdrojem nákaz včetně moru, salmonelózy a hantaviru.

Člověk se často nakazí po pokousání blechami, které pokousaly infikovaná zvířata, jako jsou myši jelení a hraboši.

Dalším snadným způsobem, jak se člověk nakazí, je poté, co jeho domácí zvíře, hlavně kočka domácí, uloví infikovaného hlodavce a poté kousne majitele nebo je hostitelem infikovaných blech.

První známé ohnisko moru ve Spojených státech vzniklo poté, co se infikovaní hlodavci z Číny, kteří byli na lodích, smísili s městskými krysami v přístavních městech. V Los Angeles vypukl mor v roce 1924.

Kalifornská zemní veverka je velmi náchylná k nákaze morem a k jeho rozsáhlému přenosu na další veverky.

Veverka skalní je rovněž velmi vnímavá k bakteriím moru a může jej široce šířit mezi svými druhy.

Prérijní psi patří mezi zvířata, která jsou po nakažení morem nejvíce postižena rozsáhlými úhyny.

Vědci testují vakcíny, které mají chránit fretku černonohou, ohrožený druh, před nákazou morem. Tento druh zaznamenal v průběhu let ničivé ztráty způsobené morem.

Hrabáči kalifornští přicházejí do kontaktu s lidmi jen zřídka, protože se snadno vyplaší, přesto mohou mor a tularémii přenášet.

1 z 9

Skrýt popisek

Pro pochopení historického ohniska, vědci z Univerzity v Oslu modelovali tři cesty přenosu nemoci – krysami, vzduchem a lidskými blechami a vešmi – na základě údajů o úmrtnosti v devíti ohniscích, která zahrnovala časové období druhé pandemie. Jejich analýza zjistila, že lidští ektoparazité, jako jsou blechy, odrážejí trendy úmrtnosti nejpřesněji.

Výsledky modelu tedy naznačují, že za tehdejší šíření moru mohou především lidské blechy a vši, uvádí se ve studii zveřejněné v pondělí.

„Naše výsledky podporují, že lidští ektoparazité byli hlavními přenašeči moru během druhé pandemie, včetně černé smrti,“ píší autoři.

To zpochybňuje „předpoklad, že mor v Evropě šířily převážně krysy,“ dodávají.

„Tato studie využívá matematické modelování, aby se pokusila určit, jak přesně se mor v Evropě během pandemie známé jako „černá smrt“ šířil,“ uvedla Raina MacIntyreová, profesorka epidemiologie infekčních nemocí na univerzitě v Novém Jižním Walesu v Austrálii, která se na studii nepodílela.

„Většina přirozeně se vyskytujících morových onemocnění je bubonická (postihuje spíše mízní uzliny než plíce). Studie, jako je tato, mohou pomoci lépe pochopit rychlý přenos moru, což následně ukáže na nejvhodnější kontrolní opatření.“