Východiska/cíle: Cílem této studie bylo prozkoumat úlohu kojení při přenosu viru hepatitidy C (HCV) na kojence matek infikovaných HCV.
Metody: Od září 1994 do června 1996 bylo zkoumáno 65 rodiček, které byly asymptomatickými nosičkami anti-HCV protilátek (indexové pacientky), a 42 zdravých rodiček, které byly anti-HCV negativní (kontrolní subjekty). Každému subjektu byla odebrána mateřská krev a kolostrum během 5 dnů po porodu a testovány na přítomnost anti-HCV a HCV RNA. Krevní vzorky byly odebrány všem kojencům při narození (pupečníková krev) a ve věku 1, 3, 6, 9 a 12 měsíců. Všichni kojenci byli kojeni. Do 3 měsíců po porodu se u pěti z 65 indexových pacientek objevilo symptomatické jaterní onemocnění a u tří z jejich kojenců akutní virová hepatitida. U těchto tří symptomatických párů matka-dítě byla provedena genotypizace a následné sekvenování nukleotidů genomu hepatitidy C.
Výsledky: Do 5 dnů po porodu mělo 65 matek-nosiček anti-HCV v rozmezí 1:40 až 1:30 000 a HCV-RNA v rozmezí 10(2) až 2,5×10(6) kopií/ml. Jak anti-HCV protilátky, tak HCV-RNA byly přítomny v kolostrálních vzorcích, ale ve významně nižších hladinách (p<0,0001). Pět symptomatických matek mělo titry anti-HCV v rozmezí 1:45 000 až 1:90 000 a HCV-RNA v rozmezí 2,5×10(8) až 4,5×10(9) kopií/ml; tři z jejich dětí byly symptomatické do 3 měsíců věku. Genotyp viru hepatitidy C (3a) byl konkordantní v rámci každého ze tří párů matka-dítě a všechny tři páry vykazovaly více než 97% homologii mezi páry. Tyto tři děti byly porozeny elektivním císařským řezem v termínu, byly pravidelně kojeny a nebylo u nich patrné žádné trauma prsních bradavek matky. U žádného ze zbývajících kojenců nebyla do 1 roku věku prokázána infekce HCV. Všech 42 párů matky a dítěte z kontrolní skupiny zůstalo v průběhu této studie anti-HCV negativních.
Závěr: Mezi asymptomatickými matkami se kojení zdá být bezpečné. Symptomatické ženy, zejména s vysokou virovou náloží, by neměly kojit, aby se předešlo riziku přenosu viru kojením.