Glutamin je neesenciální aminokyselina, což znamená, že si ji tělo dokáže syntetizovat samo, a je také obsažena ve většině bílkovin ve stravě. Glutamin hraje důležitou roli v mnoha tělesných funkcích a slouží jako:
- Zdroj paliva pro enterocyty tenkého střeva
- Donor dusíku pro některé syntetické dráhy
- Prekurzor syntézy nukleových kyselin i nukleotidů
- Regulátor acidobazické rovnováhy
- Prekurzor neurotransmiterů
- Buněčný zdroj energie imunitního systému pro lymfocyty, makrofágy a fibroblasty
Glutamin se vyčerpává během katabolismu za podmínek, které způsobují metabolický stres, včetně traumatu a infekce. Za těchto podmínek může být intracelulární hladina glutaminu snížena o 50 % nebo více. U pacientů s rakovinou dochází k vyčerpání glutaminu, protože nádory tuto aminokyselinu využívají, což vede ke katabolismu bílkovin.
Vyčerpání glutaminu v kosterním svalstvu v důsledku růstu nádoru vede ke kachexii. Vědecká komunita se domnívá, že nádor zhoršuje úbytek glutaminu u pacientů s rakovinou a že glutamin má potenciál zpomalit nebo zastavit růst nádoru díky svému imunomodulačnímu účinku.
Výsledky výzkumu použití glutaminu u zvířat a lidí jsou rozporuplné. Vědci se obávají, že doplňování glutaminu vede ke zvýšení růstu nádorů u pacientů s rakovinou poté, co studie in vitro odhalily zvýšení růstu buněk při doplňování glutaminu. Následné studie in vivo ukázaly opačný účinek, tedy snížení růstu nádorů.
Výzkum ukázal, že příjem glutaminu u pacientů s rakovinou tlustého střeva, bez ohledu na velikost nádoru a typ buněk, je srovnatelný s příjmem u pacientů se zdravou střevní tkání, což ujistilo vědeckou komunitu o tom, zda se glutamin rychleji vstřebává při střevních onemocněních.
V prvních studiích na potkanech bylo zjištěno, že strava obohacená glutaminem vedla k 60% zvýšení svalového glutaminu bez zvýšení objemu nebo použití glutaminu. Rovněž bylo zjištěno, že doplňkové podávání glutaminu potkanům, kteří dostávali chemoterapii metotrexátem, zvýšilo koncentraci metotrexátu v nádoru, snížilo vedlejší účinky vyvolané metotrexátem a zlepšilo přežití.
Většina studií doplňkového glutaminu u pacientů, kteří dostávali chemoterapii, se zaměřila na posouzení jeho úlohy při zmírňování vedlejších účinků. V randomizované, dvojitě zaslepené studii perorálního podávání glutaminu (16 g/den) nebo placeba u 18 pacientů podstupujících chemoterapii rakoviny zažívacího traktu se ukázalo, že glutamin byl dobře snášen, ale podle hodnocení pacientů a výzkumníků neměl žádný významný vliv na sliznici dutiny ústní.
Další studie zjistily určitý přínos glutaminu. V randomizované, dvojitě zaslepené, zkřížené studii 24 pacientů podstupujících chemoterapii, která způsobuje zánět sliznice, dostávali pacienti glutamin nebo placebo nebo placebo a následně glutamin. Výsledky ukázaly, že závažnost a délka trvání bolesti v ústech byla při doplnění glutaminu a chemoterapie výrazně menší.
Zkoumal se také vliv glutaminu na průjem vyvolaný chemoterapií. Polovině ze 70 pacientů s rakovinou tlustého střeva byl před chemoterapií podáván perorální glutamin (18 g/den po dobu 15 dnů) a zbylá polovina pacientů dostávala placebo. Doba trvání průjmu byla 1,9 dne ve skupině s glutaminem ve srovnání se 4,5 dne ve skupině s placebem. Pacienti užívající glutamin také dostávali méně tablet loperamidu ke zvládnutí průjmu. V jiné studii se u pacientů, kteří dostávali glutamin, významně snížila necitlivost prstů a nohou.
Výsledky hodnocení výzkumu potenciálního přínosu glutaminu při léčbě rakoviny jsou povzbudivé, ale zůstávají nejasné. Někteří vědci nedávno naznačili, že glutamin může být ve skutečnosti esenciální aminokyselinou.
Uvádí se snížení hladiny glutaminu po úrazech nebo rozsáhlých popáleninách, pooperačně a u pacientů s nemocemi, jako jsou zánětlivá střevní onemocnění, AIDS a rakovina. Další výzkum, který by potvrdil mechanismus účinku a účinnost glutaminu jako adjuvantní terapie u pacientů léčených s rakovinou, je nezbytný.